Apríl und so...

Včera jsem byla v čajovně a nutno říci, že to bylo epic. Nejhezčí zážitek tohoto týdne v příjemné společnosti. Čaj Shou Mei nezklamal. A z toho, co se mi pak honilo hlavou, jsem skoro nespala. A navíc jsme se prošli v mírném jarním deštíku Stromovkou. Takže si můžu odškrtnout další hezké navštívené místo v Praze:-)

A ráno jako obvykle jsem se probudila, zapla počítač, uvařila čaj a přemýšlím... Co dělat? Protokol, protokol, šeptal slabý hlásek. Ale hlásek silnější decentně zakašlal a prohlásil, že chvilka WoWka ještě nikoho nezabila. Tedy jsem zapnula WoW a zkoukla stránky BlackSun serveru. A jaké bylo mé zděšení, když jsem si přečetla, že na BS server byla podána žaloba! Zamáčkla jsem slzu a zamyslela se. Vždyť je prvního...

Ale tohle vypadá tak oficiálně!

I když je přece jen prvního... Ale co když... Co když. Co když?!

Začala jsem hledat na internetu informace o panu Michaelovi Molhaimovi. Jeho podpis.

Našla jsem první nesrovnalosti a mé srdce decentně poskočilo radostí.

V dopise byly křivé linky. Michael nenapsal pod své jméno titul.

A pak... Pak jsme objevili v oficiálním americkém dopise IT'S!

A potom byl už den krásný. Server žije a bude žít.

A ještě ke všemu jsem si přečetla dnešní maily.

Nemohu se zbavit pocitu, že dnešní den bude fajn...:-)