Pianista

Spoiler inside!

Pianista je vskutku naturalistickým dílem režiséra Romana Polanskiho. Je inspirován příběhem polského pianisty Wladyslawa Szpilmana, který před druhou světovou válkou hraje ve varšavském rozhlase. Což by samo o sobě nebylo tak zlé, kdyby Wladek nebyl Žid. S rokem 1939 přichází represe Židů, Wladek a jeho rodina jsou postupně omezováni, až jsou nakonec vystěhováni do ghetta.

Pianista

Celá rodina má být později transportována do koncentračního tábora, jen Wladek je zachráněn svým starým známým, který se nechal najmout jako policista v ghettu. Poté se skrývá na různých místech u lidí, kteří se rozhodli pomáhat pronásledovaným. Spojenci v neštěstí však ubývají, až je Wladek nucen bydlet v ruinách.

Zasazení do doby druhé světové války dává tušit, že ve filmu nebudou chybět záběry zabíjených a mučených lidí, nicméně nechybí ani kouzelné chvíle. Moje nejoblíbenější scéna je moment, kdy Wladka objeví německý kapitán Wilm Hosenfeld, který si rád poslechne jeho hru na klavír a pomáhá mu přežít. Po osvobození Polska se Wladek vrací ke klavíru, svého německého přítele však ze sovětského zajetí zachránit nedokáže, neboť nezná jeho jméno.