To byste nevěřili, co se mi dnes a včera stalo!
Chtěla jsem nakrmit Shiraz, nakoupila jsem tedy patnáct bílých myšek. Někomu to možná přijde moc, ale v tu chvíli jsem to neřešila. Ale když jsem ji chtěla nakrmit, zjistila jsem, že se v terárku válí kromě svlečené průhledné kůže i černá tlustá. Obvolávala jsem všechny veterináře, ale nikdo nevěděl, co to má být. Naštěstí jsem objevila jednu ordinaci hned u kolejí, tak jsem Shiraz přemístila do krabičky a myšky vypustila do terárka. Jenže! Když sjem se po chvíli podívala do terárka, bílé myšky byly najednou hnědé i jejich oči zčernaly. Musela jsem to ukázat Tomovi, tak jsem šla k němu do pokoje, řekla jsem mu, že to musí vidět. On na to odpověděl, že něco musím vidět já, a odtáhnul mě k oknu. Koukala jsem. Byly tam tři duhy, tak výrazné, že mě to až vyrazilo dech. Barvy okolí byly taky nebývale intenzivní. Snad to bylo deštěm?
Pak jsme se tedy vydali pěšky k veterinářovi. Bylo krásně. Došli jsme až k nějakému obchoďáku a lesu a najednou jsem držela taťku za ruku. Šli jsme se projít do lesa.
Poté jsem se ocitla na zlváštním místě. Na místě, které jsem předtím nikdy neviděla. Probíhal tam nějaký boj. Jeden tlustý Asiat byl právě čímsi otráven, tak se mu ostatní snažili pomoct. Neúspěšně. Nahmátla jsem jedinou krabičku, kterou jsem u sebe měla, a zanesla ji hromotlukovi. Vděčně si ji vzal a začal se ládovat prášky, které byly ty správné. Vrátila jsem se do svého pokoje a ulehla. Najednou za mnou přišel Turek, aby mě zabil. Snažila jsem se předstírat smrt, ale neúspěšně, byl navíc silnější než já. Udělala jsem tedy jedinou rozumnou věc - začala jsem ho balit. Sice se mi to nepovedlo, ale aspoň mě nezabil. Předtím než odešel, mi však vysál všechnu životní sílu a nechal mi jí jenom drobek, abych nezemřela úplně. Pak přišel rozježený chlap a začal mi připevňovat ke kolenům cosi. Že prý mi amputuje nohy. Chtěla jsem křičet, ale nešlo to. Sebrala jsem veškeré síly a kopla jej. Odplazit se k hromotlukovi, to byl můj jediný cíl...
Potom jsem se vydala do aquaparku, vypadal dost dobře. Luxusně a čistě. Vetřela jsem se do jedné skupinky, kde jsem dostala malou bílou kuličku a lopatku do divoké řeky, poslechla jsem si instruktáž a vydala se do divoké vody. Bylo to trochu divočejší, než jsem čekala, každou chvíli jsem byla skoro na ostrých kamenech. Valily se přese mě třímetrové vlny, no byla jsem ráda, že jsem přišla jenom o plavky. Vylezla jsem z vody a omotala si kolem těla ručník. Sprcha byla v tu chvíli dobrý nápad...
Odpoledne jsem zašla do muzea. Bylo tam ale zavřeno, navíc jsem viděla nějaké skiny, kteří obtěžovali Fenrise, mou oblíbenou postavu z Dragon Age 2. Když jsem dřevěnými dveřmi se skleněnou výplní viděla přijíždět rytíře na koni, tak jsem se schovala a doufala jsem, že si mě nikdo nevšimne. V levé ruce nůž, srdce se snažilo trhnout rekord v tlučení. Konečně zmizel. Fenrise jsem z toho dostala, ale neměl kde spát, tak jsme jeli ke mně na kolej.
deviantart.com
Nicméně všechno to byly jenom sny jedné červencové noci. A bylo jich mnohem víc...