Komentář, na který odpovídáte

24. 01. 2014 - 13:31

takashi-san: Tak s tím, co jsi napsala absolutně nesouhlasím. Mám k tomu dobrý důvod.
Na každoroční rodinné sešlosti jsme se, jako vždycky, bavili na zahradě a kolem nás pobíhal strýcův pes (nějaká směska, nepamatuji si jaká). Vždycky zlatíčko, rád se mazlil, zbožňoval děti a byl dobře vycvičený (strýc je policejní psovod), ale pak mu ruplo v palici a skočil po mě. Nic jsem mu neudělal, pokud by tě to zajímalo, já ho ve skutečnosti ani neviděl. Prostě se na mě vrhl a než mě teta stihla zalehnout, potrhal mi ruku, díky bohu, že se mi nezakousl rovnou do krku. Oba jsme skončili v nemocnici a pes v lese s kulkou v hlavě. Od té doby nemůžu tahle zvířata ani vidět a nejvíce mě vytáčejí lidé, kteří je nechávají volně pobíhat s argumentem, že on je přece hodný a nikomu by neublížil. Jsou to lidé, kteří zřejmě nemuseli měsíce docházet na fyzioterapie, aby mohli normálně psát nebo používat příbor. Omlouvám se, jestli je můj komentář příliš tvrdý, ale je upřímný a přesně vyjadřuje pocity, které ve mě tenhle článek vyvolal.