Teď když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc.

***

Vstup jen pro pomatené a stojí rozum.

***

Inteligence není choroba nakažlivá.

***

Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.

sorellina: Takoví lidi, co pomlouvají a snaží se dělat zle, si zpravidla sami pod sebou uříznou větev. Někdy je těžké nebýt škodolibá, když to vidím...

sayonara: Frajerka by si s tím řezáním mohla pospíšit. Jak opravdu nerada dělám závěry po dvou setkáních, tak tady si nemůžu pomoct - je to případ extrémního kokotismu a cílené útoky na mou osobu se žádnou diagnózou omluvit nedají.

---
sayonara.pise.cz

orfea: Tak já to vezmu z trochu jiné stránky, z pohledu člověka, co maniodepresivní psychózou už nějaký rok bojuje.
Jo, je to nemoc na houby a člověk jí trpící od sebe někdy zcela neúmyslně odežene i ty, kteří se k němu chovají hezky. Důvod vlastně ani nepotřebuje. Pak mu to po čase v hlavě docvakne, ale nedostatek sebevědomí mu brání se dotyčné osobě omluvit, i když by strašně chtěl. Někdy mu to docvakne až třeba za půl roku a to už je na omluvu trochu pozdě. Občas si člověk připadá jak schizofrenik a jen přepíná mezi těmi několika já, podle toho, kde se cítí nejbezpečněji.
Nechci nikoho obhajovat, pokud se takhle slečna chovala opakovaně, asi to nemůže svádět na nemoc, ta způsobuje jen příznaky, slova si do úst vkládá ona sama. Ale možná je všechno úplně jinak. Sama vím, jak dlouho mi trvalo si vyjasnit vztahy se svým okolím. Možná bych dala slečně ještě jednu šanci a pak už leda tu škodolibost ignorovat. Pomlouvat ostatní jí zřejmě pomáhá nemyslet na vlastní trable a s tím už nikdo nic nenadělá. Ani prášky ne, bohužel

---
orfea.pise.cz

sayonara: Dělá to výhradně jenom mě. Na ostatní se usmívá, baví se s nimi, když něco pronesu já, tak má potřebu mě stírat a zesměšňovat, pokud mě neignoruje.

Ostatní se zmiňovali, že pokud s ní ve všem budu souhlasit a v ničem jí nebudu odporovat, tak bude milá, ale přece nemůžu odsouhlasit, že jsem blbá a ničemu nerozumím jenom proto, že ona dělá kendó o pár let déle...

Nevím, do hlavy nikomu nevidím, ale jak píšeš - slova vypouští sama...

---
sayonara.pise.cz

schyzofrenyk: Na sebemenší odpor reaguje u každého stejně dementně. Jde o to, nakolik ti stojí za to odporovat. Já se snažím, abych pro ni neexistoval a ona neexistovala pro mě, což mi přijde jako vyhrávající strategie.

Přijde mi, že jsem hodně tolerantní, opakovaně a v různých kontextech se mi stává, že jsem jeden z mála lidí, kteří se jsou ochotni bavit s někým, koho většina komunity nesnese. Jenomže ať mám pochopení jaké chci, nebudu svůj drahocenný čas na tomhle světě věnovat činnosti, která nikam nevede. Ať je to zlá vůle nebo jenom extrémně špatný průběh psychické nemoci, bavit se s takhle rozbitým člověkem po mně nikdo nesmí chtít. Za mě by mohl přestat existovat – a vlastně existovat přestává, do jaké míry to jenom je možné –, ale pokud ho někdo snáší dobrovolně nebo se k tomu upsal Hippokratovou přísahou, nechť. To už je jeho život a jeho boj.

sayonara: Jde mi o princip. Nebudu se tvářit neviditelně, ani se nebudu přetvařovat jenom proto, že někdo "by se mnou mohl mít problém". Takže pokud dobrovolně sedí u stolu, kde se já bavím s někým jiným, a ona s tím, co říkám, nesouhlasí, je to její boj. Radši ať mě nesnáší a pomlouvá, kde se dá, než abych mlčela a hlídala si před svými kamarády každé slovo.

---
sayonara.pise.cz

schyzofrenyk: Ženeš to do extrému. Já se před ní nepotřebuju přetvařovat, ani hlídat každé slovo. Stačí, že občas místo jedovaté poznámky mlčím a usmívám se. Jako to s ní dělají ostatní a jako jim to funguje s Jindřichem. Zdaleka to nedá moc práce, energeticky mi to přijde řádově výhodnější než se s ní snažit jakkoliv bojovat. Myslím, že ona nemá dost vlastní aktivity, potřebuje nějakou iniciaci zvenku. Když budeš vůči ní pasivní, najde si někoho jiného.