schyzofrenyk: Chvíli po začátku mé (úspěšné!) pouti za zaměstnáním jsi napsala tenhle článek, brzy jsem si ho přečetl, ale ke komentování jsem se dostal až teď.
Moc se mi líbí, jak jsi ten den popsala. Holčička-umělkyně má mé sympatie a její maminka můj soucit. Trochu mi to připomíná sestřenici-intelektuálku, která se narodila do umělecké rodiny. Za hroznýše máš jen další bod.
Od Ingrid jsem k narozeninám dostal výtisk Malého Prince. Úplně mě dostala… Už od prvního setkání jsme o sobě věděli, že Malého Prince máme oba rádi – trochu jsme tehdy vytrollili Zmaťase poznávačkou hroznýšů a beránka v krabičce. Chudák se nechytal, jenom kroutil hlavou a zbytek stolu se mu smál.