Ereandil
Teď když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc.
***
Vstup jen pro pomatené a stojí rozum.
***
Inteligence není choroba nakažlivá.
***
Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.
Článek Return of Kings aneb mě na internetech potkalo...
Komentáře k článku: Return of Kings aneb mě na internetech potkalo...
hroznetajne: Já se obávám, že těchto úžasných věcí se lidstvo nikdy, nikdy, nikdy, NIKDY (!!!) nezbaví 
.
sayonara: To se obávám taky, nicméně tuším, že týpka podobných názorů bych odhalila snad záhy...
sorellina: To má vodpich! Takhle naštvaná píšeš ještě o třídu vejš☺ nebo jestli se mi to tak líbí pro naše názorové souznění?
rebarbora: Upřímně řečeno mám občas pocit, že v anglicky mluvících zemích (a ve Spojených státech obzvlášť) je onen model, že manželka má být doma u plotny s dětmi, mnohem víc zakořeněný než u nás 
Asi je to dáno historicky a prostě celkovým naladěním společnosti (u nás jen málokterý muž vydělává tolik, aby si mohl vydržovat drahou polovičku v domácnosti), ale pořád je to hodně cítit i z některých jejich filmů či seriálů, vždycky je to jen takový nenápadný náznak nebo jediná osamocená větička, ale je to tam. Podobné to je i s rasismem, přístupem ke gayům apod. U těch gayů je asi dost znát i jejich víc zakořeněná víra, jakože u nás se ta vazba k náboženství tak nějak přetrhla za komunistů, ale u nich je to pořád masová součást každodenního života a řekla bych, že v souvislosti s tím je tam i víc takových těch zatvrzelých tupě ortodoxních věřících, kteří se řídí doktrínou (ať už je jakkoli hloupá) – omlouvám se, tohle mám teď čerstvě v hlavě, jak jsem se víc zaměřila na Imagine Dragons, protože jejich zpěvák Dan Reynolds taky bojuje proti zatracování jinak sexuálně orientovaných lidí kvůli víře. Každopádně mě to pokaždé trochu zarazí, když se ukáže, že v těchhle „supervyspělých“ západních zemích, které nám cpou za vzor, jsou v jistých ohledech vlastně pořád sto let za opicemi 
sayonara: No taky si nedovedu představit, že bych řekla manželovi "hele lásko, já teď budu doma jako žena v domácnosti, tak naval půlku výplaty".
Trochu mi přijde, že v USA je to dohnané do extrému z obou stran - jak u feministek, z kterých se staly feminazi, tak u lidí, co by se nejradši řídili zvykovým právem z šestnáctého století.
mow: Rebarbora: Vidíš, a já bych čekal, že zrovna Amerika je příkladem vrcholné emancipovanosti. Určitě ty názory psali chlapi, jestli chce Say psát ještě o třídu výš, pošlu jé knížku od pana Hausmanna, známého šovinisty, rozvedeného, z kterého Say vyletí z kůže. Já jeho názory beru jako ironii, protože pokud to myslí vážně, nedivím se, že je rozvedený.
Asi u tebe ztratím nějaké bodíky, ale se dvěma věcmi musím částečně souhlasit - někteří muži opravdu bývají zženštělí, třeba v tom, že ještě ve 30 bydlí u matek, neumějí se dvořit, kdybyste jen, dámy, viděly, kolik smutných holek je na Emiminu, a najít normálního chlapa je kumšt.
A druhá věc je to přátelství mezi mužem a ženou. Já to mám ještě hozený jinak, já se vyloženě potřebuji kamarádit s ženami. Činím tak jednoduše proto, že žádnou svou ženu mít nebudu, proto jsem tak upnutý na svý kamarádky, a dělám pro ně víc, než by asi zdraví penisníci dělali.
Je dobře, Say, že jsme z generace takové, jaká je. Ty šťastně vdaná, tvůj manžel tolerantní, protože se stýkáš určitě i s jinými penis-kamarády. Kdybys měla hlídání pro prcky, zašla bys na kafe/čaj s kámošem z vejšky? Já mám v sobě stále zafixován ten stereotyp, že když je žena zadaná, neměla by se scházet s opačným. Není tak dávno doba, kdy by podobný akt byl brán jako půl-nevěra.
A ten Návrat králů psali zhrzení muži, já je trochu chápu, doba se za 30 let změnila, jste samostatné, emancipované, už nás tolik nepotřebujete. Dřív rodinu táhl chlap, měl hlavní slovo, žena víceméně přicmrndávala. Rovní si rozhodně nebyli. Dnes se nám dokážete v mnohých oblastech vyrovnat a to nás trochu sere, ztrácíme totiž půdu pod nohama, role se hodně změnily. Je to dobře. Jen by se mi asi úplně nelíbilo, kdyby se role změnily totálně - 100 % chlapů na mateřský, vaří, žehlí, uklízí, žena je de facto mužem.
Posílám ti toho Hausmanna
---
mow.pise.cz
sayonara: No jo, jenže třeba u někoho, kdo má práci nebo školu ve stejném městě jako rodiče a nemá vážný vztah, mi připadá zbytečné, aby žil v podnájmu, když se rozumně podílí na chodu domácnosti.
A je opravdu to, že se neumí dvořit, způsobené zženštilostí, anebo prostě jen nedostatkem komunikačních dovedností?
Já bych samozřejmě ven šla z jakýmkoliv ze svých kamarádů nezávisle na jejich hardwaru. Přátelství pro mě nemá sexuální podtext a opravdu nevím, jak úžasný bych musela mít vztah, abych se kvůli němu vzdala většiny svých kamarádů. Asi si takový vztah nedovedu představit, něco takového by pro mě bylo neakceptovatelným vyjádřením nedůvěry.
A nedovedusi představit ani ten přechod. To jako s někým chodíš, vše je ok, pak se najednou vdáš a musíš se vzdát kamarádů? Přijde mi, že kdose vzdá tolika přátelství kvůli vztahu, nezaslouží si ani jedno.
A co pak mají dělat takoví bisexuálové? Ti by podle té teorie neměli mít žádné kamarády, protože potenciálně můžou uletět s kýmkoliv.
Prostě než takový omezující vztah, tak raději žádný...
mow: Jasný, naprostý souhlas. Já jsem nenarážel ani tak na tebe jako na chlapy. To je ta věčná filozofická otázka, jestli může mezi ženou a mužem existovat přátelství. Podle mě může, ale já nejsem typický vzorek chlapa. Přátelství/kamarádství je něco, kdy máme toho druhýho rádi, a je nám příjemný s ním trávit čas. Myslím, že pro ženský existuje přátelství mnohem častěji, u chlapů je podle mě daleko těžší do toho netahat sex. Je dobře, že jsi taková, jaká jsi.
Klidně se ti přiznám, že když si našly partnery kamarádky, bál jsem se, že je ztratím. Nedávno se mi jedna z nich přiznala, že bylo období, kdy ten její na mě prý trochu žárlil. Myslíš, že vypadám jako objekt k žárlení?
---
mow.pise.cz
sayonara: No já se s kamarády netulím při západu slunce ani neprovádím jiné věci, které by se daly zaměnit za nějakou nadpřátelskou interakci, takže tam o nějakém sexuálním podtextu nemůže být řeč. Řešíme spolu zajímavé věci, případně se věnujeme společným koníčkům. Nicméně je pravda, že jsou lidé, kteří mají problém v nastavení hranic, třeba jeden můj debilní bývalý s kamarádkami pravidelně spával pod hvězdičkami, psal jim básně, objímal je zhusta a chodil s nimi naostro do potoka, takže to se opravdu nedalo považovat za přijatelné.
To, jestli jsi, nebo nejsi potenciální objekt k žárlení, záleží asi hlavně na rozpoložení toho, koho sereš.
schyzofrenyk: Napadají mě dvě asociace.
1. The Red Pill (film i /r/TheRedPill)
2. Karel Kryl: Darwin? https://www.youtube.com/watch?v=I17iIBV2HPg
sayonara: Tak Kryla si poslechnu, až se tu bude méně spát.
The Red Pill se na těch webovkách objevuje docela často, že prý si vezmeš imaginární červenou pilulku a prohlédneš, že svět je ovládán homo a femi lobby, praví muži vymírají a stávají se z nich buzničky. Film jsem neviděla, ale mám pocit, že se tam vůči němu taky nějak vymezují, že k těm pilulkám budou mít asi nějakou sofistikovanou teorii...