Po dlouhé době...

... jsem zase tady. Potenciálová bariéra, kterou jsem musela překonat k napsání článku, byla ale extra vysoká. A předem se omlouvám všem, kteří si chtěli přečíst něco pozitivního. Nějaký optimismus možná vyplodím, ale ne dneska. Dneska si chci postěžovat, co mě štve. Takže jste byli varováni, ale nechci, abyste ztráceli čas něčím, co vás štve. To by se můj blog mohl také rovnou ocitnout na vašem seznamu věcí, co serou vás.

Tak tedy - štve mě celá tahle situace. Před rokem jsem byla vůči celé pandemii poněkud skeptická a moje první myšlenky byly přibližně to, že si Čína něco vylhala a vyrobila v Evropě chaos, který vyřadil v Itálii zdravotnictví z provozu. No, stále čínským statistikám nevěřím ani desetinnou čárku, ale mé naděje, že o koronaviru se přestane mluvit, jakmile se najde něco zajímavějšího, jaksi vzaly zasvé. Ani volby amerického prezidenta nezabraly.

Ohledně Číny existuje ještě jedna nadmíru zajímavá věc. Tou je vývoj počtu mobilních telefonů. Čína se hodně snaží, aby byli všichni obyvatelé vybavení chytrým telefonem, a to z naprosto logických totalitních důvodů. Pandemie navíc donutila si pořídit telefon i ty, kteří ho doposud mít nemuseli. Prvotní sešup o 21 milionů uživatelů vysvětlují migrací dělníků do jejich domovů (protože průmysl byl zavřený), nárůst zase nutností nainstalovat si zdravotní aplikace. Proč ten náhlý sestup? To se asi nikdy nedovíme, ale mrazí z toho. Je mi líto obyčejných Číňanů, kteří se do toho hrozného světa narodili. Skoro si myslím, že tam mají zase nějaký průser. Už pár let jim tam bují prasečí chřipka, která je přenosná na člověka (protože člověk je v podstatě prase). Ta, když se zkříží s ptačí chřipkou, dokáže potenciálně vytvořit snadno šiřitelný a lidem nebezpečný virus. Dosaďte si do rovnice možný počet velkochovů v Číně a jejich ochotu dělit se o zásadní informace, neznámou vytkněte před závorku a máte výsledek. Tady vidím velký špatný.

Zdroj, komentář v angličtině

A kromě toho mě strašně sere to, jak to tady řídí duo Máry Prchala a Babiše. Sice se mi (mně a asi evidentně mnoha dalším otravným individuím) povedlo inspirovat Ministerstvo zdravotnictví k trochu serióznější práci, ale stejně. Teď, když se jim snažím připomínkovat různé věci, ani se neobtěžují mi odpovědět. Místo toho Babiš promrhá patnáct miliard na rouškovné. Za ty peníze by se dal přeplatit v honbě za vakcínou takřka libovolný stát. Třeba Pfizeru by se za ty peníze dalo nakoupit tak 40 milionů dávek.

Ale ne. Bureš potřebuje uplatit důchodce. Ten estébák zneužívá důvěřivé babičky a dědečky k tomu, aby si mohl ještě víc nakrást. Mimochodem, během pandemie si vydělal dvě miliardy dolarů! Mimochodem, na následujících řádcích budu na našeho vrchního sedmilháře velmi nadávat. Pokud k němu chováte sympatie, raději si nalejte. Víte, jak pořád nadává na Kalouska, na EU nebo na Piráty? Tak to mu jaksi ještě v roce 2013 celkem vadilo.

Zdrojem je Andyho blog

Ostatně on je Mára Prchal občas docela spolehlivý prorok. Třeba už v roce 2012 věděl, jak to s námi dopadne. Smutné je, že nějak nedomyslel, jakým způsobem tomuhle osudu Česka přispějí jeho bez nadsázky boží schopnosti.

Zdrojem je opět Andyho blog

A jako by v tom slavném roce 2012, kdy měl mimo jiné být i jeden s konců světa, měl Mára samé kvalitní vize. Jako by viděl dnešního Bureše Babiše, jak není vůbec zahleděný do vlastních zájmů, ať už jsou to loňské volby, anebo snad ty letošní.

Andyho blog potřetí

A ano, Máro, Andy, Jarmilo, opravdu potřebujeme koncepci a strategii. Teď víc než v roce 2012, ale to už jeden z vás na váš blogísek napsal. Před devíti lety!

Andy perlí

Andyho špeky ovšem nenajdete jen na jeho blogu, který je už nějakou dobu mrtvý, ale také v PR veledíle, který je nepopiratelně sbírkou ukázkového copy. Takhle psát, to chce talent. Už dlouho říkám, že Mára je geniální. Ve službách zla, ale geniální. Co na tom, že kvůli svému vlastnímu zbohatnutí zadluží nás všechny a několik generací dopředu? To je dobrá otázka, a i Mára se na ni ptal.

O čem sním, když náhodou spím

A to jsem se ještě nedostala k té poslední pohádce o tom, jak ho teprve teď chtěl někdo zastřelit. Jako vážně? To je takový arcizm*d, a teprve teď dostane první výhružku? A je překvapený? To snad nežerou ani jeho skalní příznivci. A ještě ta omáčka u toho. Jak to Monča, chudák malá, nevěděla. Jak se z toho zhroutila. No, a přitom v Dubaji neměla ani ochranku. Vážně, Andy? Vždyť sofistikovanější lži jsem si vymýšlela já na základce. A to mi to moc nešlo, mimochodem.

A tenhle pán, který slibuje, co odvolal, odvolává, co slíbil, má teď v rukou naši republiku. Já to tady mám opravdu ráda. Jo, nemáme moře, je tu spousta zpruzelých ksichtů, ale veskrze se mi tady líbí. Můžu (mohla jsem) cestovat takřka podle libosti. A je tu spousta skvělých lidí. Na každého idiota na silnicích potkám minimálně pět skvělých, kteří mě pustí na rušnou hlavní, dokonce i ti proklínaní řidiči BMW se na mě usmějí, dají mi přednost, i když nemusí (tedy ne že bych byla takové nemehlo, ale často najíždím na hodně rušné hlavní tahy). No a jestli to tady ta děfka ušatá zničí, tak si asi opravdu budu muset koupit ten dům na Kostarice. Nebo v Itálii.

Pokud to vypadá jako nějaká tendenční snaha, abyste tohoto pána přestali mít rádi, pak ano. Přiznávám se k tomu. Jestli se díky tomuhle mému výblitku aspoň jeden člověk zamyslí nad tím, že Andy možná není tak pracovitý, upřímný a bezelstný, pak budu ráda. Protože okolo upřímného a bezelstného člověka záhadně neumírají lidé. A rozhodně si nevydělá za rok 2020 přes 40 miliard korun. Já chápu, že tak, jak se prezentuje v té knížce, je to extrémně líbivý člověk, ale to, co dělá, opravdu není to, čím se oháněl. A mimochodem, tvrdil, že do politiky nepůjde. Šel. Tvrdil, že na prezidenta kandidovat nebude. No, uvidíme. Aktuálně si myslím, že hůř být nemůže, ale ta poslední politická instance, kde se každou chvíli uvolní místo, mě trochu děsí.

Příště slibuji o něco optimističtější tón. 

Ereandil out.