Spoiler alert!
Tento film vás zanese do říše několika přátel závislých na heroinu. Marka Rentona, možná rozumného mladíka, Spuda, dobromyslného jednoduchého kluka, blonďatého Sick Boye, který nepáchá křivárny jenom proto, že není schopen je díky svému intelektu vymyslet, a Francise Begbieho, násilnického týpka, který sice není feťákem, ale já osobně bych si dala tu práci mu vymyslet nějakou zlomyslnost, už jenom proto, jaký je to debil.
Tito přátelé, ať už se pod tím skrývá, co chce, spolu žijí nejdříve ve feťáckém doupěti. Potom ale Mark potká školačku, která mu dává jakýsi smysl života, takže mu ani není příliš proti mysli, když jeho rodiče chtějí, aby s heroinem skoncoval. Umělecké zpracování jeho absťáku je opravdu působivé. Zajímalo by mě, jestli takhle nějak vypadá absťák i ve skutečnosti...
Přibližně někde před tímto okamžikem zaznívá jedna z mých oblíbených písniček - Perfect Day od Lou Reeda, moje číslo dvě na pohřeb... :-)
Mark se po přežití absťáku stává úspěšným makléřem, nebo čím. Prostě chodí v obleku a bere za to peníze. A jako náhodou se za ním táhnou jeho drazí kamarádi. Francis sežene kšeft, na kterém vydělají 12 000 liber, které potom Frank ukradne. Konečně! Říkala jsem si, že to bude stejně beznadějné jako Requiem for a Dream, ale hlavní hrdina - dle mého mínění jediný z přátel, který měl naději na setkání se s přemýšlením, nezklamal a vymanil se ze zhoubné sítě so called friends.
Ke konci filmu se Mark těší i netěší na normální život - hypotéka, elektrický otvírák na konzervy, zkrátka na radosti konzumního života, před kterými pomocí heroinu utíkal. Je to trochu depresivní konec, i když Mark vypadá, že je rozhodnutý vrátit se ke své lásce školou povinné. Docela dobře si dovedu představit, že bezútěšná touha vyhnout se konzumu a moderní kleci slevových akcí a hypoték může slabší jedince svést na špatnou cestu, ale to by bylo na delší článek... Možná někdy jindy... :-)