Každá růže má svého básníka

Od své únorové meditace mi leží v počítači tenhle poklad. Dneska dopoledne, když jsem se opět nechala unášet kamsi pryč, mi přišlo líto, že ji ještě nikdo neobdivoval, tak ji zveřejňuji. A jestli chcete další poetické kousky z mého elektronického šuplíku, nešetřete chválou! :-)

Jsem růže a ty jsi básník!

           Řekl své růži básník.

                      I nemělo by to býti spíše naopak?

                                       Zarděla se krásná květina.

                                                       Ne. V mém světě jedno jsme. I básník, i květina.

                                                                     Ach neplač, vždyť jsi má krásná květina!

                                                                                     Jak neplakat mám, když básní svět končí i začíná?

                                                                                                     Však voněti budeš stále, lásko má,

                                                                                                                     i když na zdi usušená.