Milé děti! Jelikož Ereandil má abstinenční příznaky a moc, moc, opravdu moc se těší na další sezení Dračího doupěte, věnuje se alespoň tvorbě DrD related. Tentokrát je to básnička (nebo aspoň pokud o něco podobného) o Danielovi, který nikdy nedostal příležitost dostat se z hlavy tvého tvůrce, a tak zůstává uvězněný ve svém osamělém světě, dokud ho někdo nevysvobodí...
A otázky pro čtenáře: Máte rádi roleplaying? Máte rádi DrD? Myslíte si, že když je nějaká postava v hlavě, tak ví o tom, že není ve skutečnosti? A je to, co je jenom v hlavě, neskutečné?