Komentář, na který odpovídáte

08. 02. 2014 - 14:09

schyzofrenyk: „A proto je nejeden princ zmaten, když mu každou chvíli přistane na lůžko jiná labuť a on není s to je odlišit.“ Nechápu, co tam tahle metafora dělá. Podle mě tam vůbec nezapadá, nedává smysl, jde s cesty. Vysvětli mi prosím, cos jí myslela a jak to souvisí s opačnými obrazy, propastí mezi láskou a nenávistí, …

Přijde mi, že s láskou a nenávistí se v dnešní znuděné a zpruzené společnosti setkáš jen velmi zřídka. Obojí vyžaduje nějakou energii, a když jsi apatická, prostě milovat ani nenávidět nemůžeš, stejně jako Richard nemůže být velký zlý vlk, ale jenom velký špatný vlk. (Sakra, do češtiny to moc dobře přeložit nejde. Evil vs bad.)

http://www.postscriptcomic.com/comic/bad-counsel/

Když se s nimi ale potkáš, tenkou hranici nemůžeš ignorovat. Neleží ale mezi nimi v jednom okamžiku, jak celou dobu předpokládáš a podle mě správně vyvracíš, ale leží mezi okamžiky. Procházíš kolem ní a snadno se můžeš dostat na druhou stranu. Na Temnou stranu, vzpomeň na Yodu. Vsadíš totiž příliš mnoho na to, aby ti propadnutí sázky bylo jedno. Sama jsi toho velmi dobrým příkladem, zamysli se.

Mimochodem, že na důvěra jde koukat jako na sázku na výsledek, to je taky docela zajímavé téma k zamyšlení. Hodně pragmatický pohled. Chtěl bych se naučit v tomhle smyslu dobře sázet a přijde mi, že se to postupně pomalu lepší.

S lingvistickou teorií nadávek mohu souhlasit. Jen si vůbec nejsem jist, kolik má společného s reálnou etymologií. Jak by do toho zapadalo, že si v mnoha jazycích (a dřív hojně i v našem) lidi nadávají do zeleniny? Někdy bych se rád doslechl, jak to s těmi nadávkami opravdu bylo.