Teď když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc.

***

Vstup jen pro pomatené a stojí rozum.

***

Inteligence není choroba nakažlivá.

***

Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.

hans rössl: Láska a nenávist jsou ze stejné kaše. Jejich opakem je lhostejnost. Dokud někoho nenávidíš, pak ti na něm stále záleží. Vyrovnáš se až v momentě, kdy ti ten dotyčný začne být lhostejný. Poznal jsem to na vlastní kůži a věř mi, že láska i nenávist jsou emoce, které tě nenechají chladnou. Až lhostejnost ti dá klid, a ten nenáviděný či milovaný - je to jedno jak to je - jde k ledu a do propadliště dějin. A pak začíná nová kapitola, s čistým srdcem a čistým stolem, vše zapomenuto, jen zkušenost, která nechala na duši jizvu, která se již zahojila, tvoří tvou osobnost, píše na tabuli tvého života další řádku a ty příště již víš, co bylo špatně, co bylo dobře a snažíš se ze všech sil, aby to bylo dobře, ale ne vždy se to podaří, protože šedá je teorie a zelený strom praxe... na paní, kterou mlátíš na kendu, platí lhostejnost. Když uvidí, jak tě to míchá, jak tě sere, bude si v tom libovat a tím víc tě bude provokovat. Až lhostejnost zničí její zájem, až lhostejnost z tvé strany jí dá najevo, že ti je volná, že je vzduch, že jí nevnímáš a přestane jí bavit vysírat. Jako bys to neznala. Ale je to těžké dopracovat se k takové duševní disciplíně, aby ti to bylo opravdu vnitřně naprosto u prdele. Ne jen naoko, opravdu z hloubi duše se na to vysrat a nic neřešit, nepátrat po ničem a hlavně - nepřepínat. To máš to samý, jako když tě sere politika - jsou věci, které změnit můžeš, věci které změnit nemůžeš - a vnitřní moudrost ti řekne, jak to s čím je. A pokud se budeš pokoušet změnit věci, které nemůžeš, bude tě to frustrovat a srát a co - stejně tím nepohneš. Politika v naší zemi mně srala neskutečně - a pak jsem dospěl k názoru, že to změnit nemohu, tak nesleduju zprávy, nečtu noviny, neposlouchám rádio a ejhle - ulevilo se mi. Neřeším to, co nemohu změnit. Nemá to cenu, nemá to smysl, nestojí to ani za vteřinu mého času, který radši věnuju lelkování u řeky čuměním do proudu, poslouchám šum vody a je mi lépe, než kdybych poslouchal ty kokoty, kteří jsou zrovna u vesla ... Takže víš co, viď ?