sayonara: Ad 35: Prostě si nedovedu představit, co se děje v hlavě člověku, kterému nedojde, že třeba není vhodné říkat dítěti, že je špatná dcera. Nedokážu pochopit motivaci a smysl takových věcí. Nebo si neumím představit, co se honí hlavou takovým pivo-gaučákům. Jak jim může být všechno jedno. Je to jako úplně jiný svět.

Ad 10: Hloupý je pro mě v tomhle kontextu člověk, který je příliš líný na přemýšlení. Ignorant, dalo by se možná říci. Docela to ale s inteligencí koreluje.

Ad 12: To není ono. Když se dostanu do boje, opravdu cítím probouzejícího se bojovníka. To, že se u toho náramně vyblbnu, je druhá, neméně příjemná věc.

Mé diktátorské sklony mají kořeny pravděpodobně hluboko v dětství, kdy jsem si měnila svět k svému krásnému obrazu, kde rostly květiny pod zemí, kam jsem je chodila zalévat vodou, která tam prosákla z povrchu a zachytávala se v předem připravených miskách.

Ad 38: Dá se to snést. Štve mě to hlavně, když někam musím přijít nebo mám málo času a musím rychle zmizet.

Na knížku si ještě nějakou dobu počkáš, ale neboj, jestli ji dovedu k dokonalosti, dostaneš ji i s věnováním.

Jsou předsudky a stereotypy škodlivé a prospěšné. Takový prospěšný předsudek, který šetří můj čas i energii, je to, že když mě postavíš před člověka, co hltá Ulici, Blesk, Růžovou ordinaci a podobné chlívoviny, a člověka, co se zabývá focením, cestováním, hudbou, vyberu si raději druhého, protože opravdu nehodlám ztrácet čas konverzací, kterou si ani neužiju. Na to jsem ještě málo zoufalá.

Takže kdybych to měla nějak jednoduše a výstižně shrnout - existují věci, které jsou pro mě u lidí důležité (zájmy, životní filosofie, jistá otevřenost vůči debatám, úroveň zábavy, schopnost pochopit...), odpudivé (ignorance, vážně míněná xenofobie, taková ta nezdravá zapálenost pavlačových drben a hospodských politiků...) a korekční, které nemají zase takovou váhu, ale užívám si je u ostatních velice ráda (krása a šarm, příjemný hlas...). No, a když u někoho shledám příliš mnoho odpudivých vlastností, mé předsudky mi velí hledat jinou společnost.

Ale také občas v psaní používám těžko sledovatelné zkratky, protože přemýšlím rychleji, než píšu.

Bronz by mi asi nedělal dobře, můžu mít dlouhodobě šperky jenom z ušlechtilých kovů...