peti95®pismenkuje.cz: Dva z mých prarodičů jsou ze čtyř dětí, z nichž každý má minimálně dva potomky.
Zbývající prarodiče mají každý sourozence jednoho, z nichž však každý dal život minimálně třem dětem. Jedno z nich znásobilo výkon svých rodičů dvěma a zbylé děti se také nedaly zahanbit, a už se v tom ztrácím a to jsem teprve v roce 1980! Neboli -upřímně s tebou soucítím
tricek: Zvláštní, žil jsem tam 22 let, ale pokaždé, když jsem v Praze, tak mám pocit plicního mučení a do Ústí se jezdím nadýchat "čerstvého vzduchu". Však na dárečky lihovaru si tam nezvykl nejspíš nikdo.
sayonara: Jako asi je možné, že když vyběhneš na Střekov, tak je to fajn, moje cesta ze Západního na Hlavní nádraží ale připomínala cestu nějakou postapokalyptickou počítačovou hrou s reálným čichovým vjemem vylité žumpy.
tlapka: Hotoví Hujerovi. Velká část naší rodiny žije v Prostějově a okolních dědinách (podle Kdejsme.cz je tam krásně zvýšená koncentrace našeho příjmení
), takže se tolik nestýkáme. Vlastně skoro vůbec. Hlavně těm tetkám tam je už přes 90 a co umřel můj praděda - jejich bratr - tak už ani nepíšou dopisy. Ty jejich děti a děti jejich dětí už neznáme... naposledy jsme tam byli tak před 15 lety, takže jsem byla ještě malá a moc to nevnímala. Ale pro ně budu už navždy ta zelená holčička, co se poblinkala, jen co vylezla z auta. Nic moc první dojem.