schyzofrenyk: Dnes jsem si to po jedné ranní štrádoval po hlavní silnici mezi dvěma vesnicemi v sousedství. Pěkně dlouho nejelo žádné auto, hezky svítil měsíc, ještě ve mně dozníval večer strávený u Zdi s Rogerem Watersem. Od odchodu z pražského kina Aero mi v uších z nějakého důvodu znělo Learning To Fly, ačkoliv tato píseň ve filmu ani na albu není.
Když jsem došel do cíle své cesty, s překvapením jsem zjistil, že se mi vlastně tak moc spát nechce. Předchozí noc mi zbyly na spánek tři hodiny, v tu chvíli jsem měl vyhlídku tak na pět, přesto mě cca sedmikilometrová procházka probrala a ani jsem se nebál, že usnu. Sedl jsem za volant a celkem v pohodě dojel domů.
Sice je to slabých deset minut, ale už přes týden denně jezdím do jedné z okolních vesnic na autobus, protože standardní autobusové spojení je nepoužitelné. Řízení je radost. A když se člověk vrací z Prahy v nelidskou hodinu, velmi příjemně zkrátí cestu.