Kde se berou mladí komunisté?

Tenhle článek je částečně pro Hroznětajnou, která se podivovala, z které že díry vylézají mladí komunisté a fašisté. Nedávno jsem narazila na jednu svou kamarádku ze základky, která mi opět nezodpovězenou otázku Hroznětajné připomněla.

Ta kamarádka byla vždy stvoření dobrosrdečné, i když trochu jednodušší. Když jsme v rámci občanské výchovy řešily politické strany, řekla, že má ráda komunisty. Na otázku proč odpověděla pouze slovy, že jsou hustí a že jim prostě fandí. Teď je z ní prodavačka, i když se chtěla stát kadeřnicí; ač jsem jí na základce několikrát nabízela (zadarmo!) doučování z čehokoliv, odmítla s tím, že na to nemá.

A tak byl svět obohacen o dalšího mladého komunistu. Normálně se k politice nevyjadřuji, protože od politické debaty je jenom krůček k hospodskému plácání, nad které jsem příliš nadnesená; nicméně ve chvíli, kdy o komunismu začne básnit více než jeden člen vlastní rodiny, který to na vlastní kůži zažil, i povznesené elfy začne lehce mrazit. Rozhodla jsem se tedy podívat se na některé hlavní argumenty novodobých marxistů a zkonfrontovat je s logikou. Třeba to bude aspoň trochu dobré, kdyby někdo z vás chtěl vyvrátit nějaké představy svých blízkých.

Svoboda slova

"Jó, tehdy jste sice nemohli nic říkat, ale jaká je svoboda slova teďka? Teď si taky nemůžete jen tak říkat, co se vám zachce. Jen když jste buzerant."

Spousta lidí si plete svobodu slova s naprostou absencí následků. Je asi pochopitelné, že když se v pracovní uniformě vyfotíte na Facebook a pod to napíšete, že byste mlátili Cikány, tak vás pravděpodobně vyhodí. Vyhodí vás jednak proto, že podněcování k nenávisti je trestný čin, a jednak z toho důvodu, že vaše společnost se asi nebude chtít ztotožňovat z rasistickými kecy.

Na druhou stranu když se rozhodnete jít s transparentem Komanči jsou sráči na průvod mladých komunistů, sice vám někdo může upravit vizáž, když si ale prozíravě pořídíte důkaz o nechtěné úpravě vašeho ctěného popředí či pozadí, můžete se obrátit na příslušné orgány a něco třeba i vysoudit. Pamětníci jistě potvrdí, že provést podobný kousek před rokem 1989 by bylo přinejmenším neuvážené.

Cestovat se přece mohlo

"Vždyť se mohlo do Jugošky, do Maďarska, do Německa... A teď cestovat stejně nemůžeme, protože na to nikdo nemá. A minulej rok jsem nedostal vízum do USA."

Tak zaprvé: Když tohle někdo říká, mám neodbytný pocit, že tím chce říct, že jakožto metař nemůže odletět na Bahamy. Pochybuji, že metař před třiceti lety by si na Bahamy zajel, asi by mu tu letenku taky nikdo nezaplatil. Ale neexistují jenom Bahamy, existuje i takové Španělsko, kde jsem pobyla tři týdny a utratila všehovšudy deset tisíc, existuje hromada zemí v Asii, kde můžete s minimálními náklady vidět tolik věcí... Kamarád cestuje tím způsobem, že fotí, fotky nahrává do fotobanky, odkud si je lidé stahují a platí za ně, a za vydělané peníze cestuje a bohatě mu zbývá na ostatní výdaje. A existuje ještě věc, které se říká autostop, a spousta dalších způsobu, které najdou ti, kteří cestovat opravdu chtějí. Ti, co cestovat nechtějí, akorát nadávají s cigárem u pysku nad jedním dvěma třemi točenými, aniž by si uvědomili, že kdyby si tyhle radosti odepřeli, měsíčně by ušetřili několik tisíc a třeba by si někam mohli zajet s celou rodinou. Ne zrovna na Bahamy, pokud nemají ve zvyku pálit Davidoffky nad Guinessem, ale po Evropě s přehledem.

Zadruhé: Je extrémně ponižující, když při každé sebemenší cestě musíte procházet byrokratickým kolečkem, jako kdybyste snad žádali o prominutí trestu smrti za ubodání vlastní tetičky zmrzlou makrelou. Výslechy proč tam jako chcete jet, u koho budete, co tam chcete dělat... Nehledě na to, že legálním způsobem jste si mohli opatřit jenom tolik cizí měny, abyste neumřeli hlady a mohli poslat pohled mamince, že u nás je to stejně lepší, že je tam strašně draho, že si ani tu zmrzlinu nemůžete dát.

Zatřetí: Jistěže existují země, kam musíte mít vízum a bez pozvání se tam nedostanete. To nicméně není z důvodu, že by naše republika byla banda nepřejících příšer, ale proto, že třeba v takové Saudské Arábii nestojí o davy turistů a milovníky USA a naopak v USA nestojí o milovníky Sadské Arábie. Avšak i to se dá řešit - můžete si pořídit dva pasy a vesele si cestovat oběma směry.

Školství bylo zadarmo

"Dokonce aj pastelky nám dali!"

A teď snad není? Nevím jak vy, ale já jsem platila školné všehovšudy žádné. Svůj podíl na tom mělo, že jsem nechodila do žádné soukromé školy, ale upřímně, české veřejné školství i se svými mouchami masařkami poskytuje velice dobrou výbavu do života. Možná si musíte koupit občas nějaký sešit a několik pastelek, ale to není zase taková investice. Když svému sedmiletému dítěti nekoupíte mobil, můžete mu koupit tolik pastelek, že je může napíchat do očiček všem spolužákům a ještě je u toho mlátit do hlavy sešitem s malovanou pandou.

Jako alternativa kupování knížek se nabízí knihovna, kam žáci základních a středních škol můžou chodit za cca stovku ročně. A skripta na vysoké? Vysokoškolské knihovny jsou vybavené ještě lépe. A když budete chtít, ještě vám během studia zaplatí půl roku chlastání v zahraničí, ehm, tedy chtěla jsem říci Erasmus.

Samozřejmě si spousta lidí musí platit kolej. Ale to můžou být třeba dva tisíce měsíčně, na nejlepších pražských kolejích čtyři. Dva tisíce si vydělá student VŠ během sedmi hodin doučování, případně dvaceti hodin v Mekáči nebo Starbucks. A za studium doktorátu vám dokonce platí. Ne moc, ale vyžít se s tím dá.

A jaké radosti nabízelo školství v komunismu? Vyhnali vás na chmelovou brigádu (a to odhaduji, že jste za to nic nedostali) a jako bonus jste se museli drtit chujoviny na zkoušku z marxismu-leninismu.

Zdravotnictví bylo zadarmo

"A teďka po mně chtěli třicet korun!"

Osobně nevím, kdy jsem naposledy platila u doktora. Jo, počkat, platila jsem administrativní poplatek gynekoložce, protože když mě objedná na 12:15, můžu si být jistá, že v 12:15 jsem na řadě, výsledky vyšetření mi posílá na mail i na mobil, můžu s ní konzultovat po mailu i po telefonu a udělá si na mě rychle čas i v akutních případech. Pak jsem taky platila za nějaké vitamíny. A to je asi tak všechno.

Zdravotní pojišťovny dnešního kapitalistického pekla hradí jízdu sanitkou, neurologa, psychologa, logopeda, praktického lékaře, gynekologa, urologa... Jo, ale musíte si zaplatit zuby, a to je hrůza.

Když si ale uvědomíte to, že váš regulovaný plat by za doby komunismu byl snížený právě o ty zuby a jiné radosti zadarmo, tak to zadarmo už tak skvělé není. Představte si, že byste měli třeba o dva tisíce měsíčně méně, ale ve škole by vašemu dítěti dali zadarmo pastelky a pár sešitů a vám by dvakrát ročně udělali plombu. Ale poctivou komunistickou - pořádně tmavou amalgámovou.

Stát nepodporuje rodiny

"Jenom ty Cikány vyživujou!"

Otázka na úvod na zamyšlení: Když Cikán s pomocnou školou je schopen sehnat příspěvky tak, že mu bohatě stačí na zlaté řetězy a Mercedesy, co brání slušnému českému občanovi udělat totéž? Neříkejte mi, že je to bezbřehá poctivost a láska k naší vlasti.

A nyní se trochu ponoříme do světa matematiky. Pokud si odpustíte bydlení v Praze a spokojíte se s jiným krásným českým městem, slušný byt, do kterého naskládáte rodinu, stojí třeba dva miliony. Celé dva miliony se dají s aktuální úrokovou sazbou na třicet let půjčit takovým způsobem, že budete platit cca 7300 Kč měsíčně. Ať se to dobře počítá, náklady na byt budou 2700 Kč, tedy celkem 10 000 Kč měsíčně. Člověk si vydělá 20 000 Kč za měsíc. Z vlastní zkušenosti vím, že dobře a zdravě se dá jíst za 3 000 Kč měsíčně, to tedy znamená, že mi zbývá krásných 7 000 Kč měsíčně, které můžu rozdělit mezi tvoření rezerv, nutnou obnovu šatníku, zábavu a podobné položky.

Mateřský příspěvek je 70 % z čistého měsíčného příjmu, což znamená, že příjem rodiny se na půl roku sníží z 40 000 Kč na 34 000 Kč, což je při přiměřené míře prozíravosti ještě pořád v pohodě. Po uplynutí půl roku mateřské se z příspěvku stává příspěvek rodičovský, který může být 11 500 Kč. 31 500 Kč je ještě pořád v pohodě. Do toho je možné sehnat si částečný úvazek, domluvit se s kamarádkou a začít něco dělat, opět jako v případě cestování se fantazii meze nekladou.

A pokud nejste extrémní případ samotáře nebo nesnesitelné bytosti, které nikdo ani poblitý bryndák nevěnuje, spousta vašich vrstevníků s dětmi v okolí vám určitě ráda pomůže, takže z rezerv, které jste si určitě během přípravy na rodinu udělali, ty nutné věci zaplatíte.

Ano, stát vám sice nepostaví pomník za porod potenciálního daňového poplatníka, ale na druhou stranu si s malým potenciálem můžete kdykoliv zajít zadarmo k doktorovi. A když budete hodní, možná dostanete i lízátko. Zadarmo, a to se vyplatí!

Slušný člověk se nemusel bát

"Jenom ty sprostý buzny a máničky!"

Kdyby byl komunismus tak super a kdyby to byl sen všech slušných lidí, proč byly zavřené hranice, aby se nikdo nedostal ven? Hajzlové by odešli a zůstali jenom nejlepší z nejlepších. Kdyby to bylo tak super, proč by existoval seznam zakázané literatury? Proč by člověk nemohl beztrestně poslouchat jakékoliv rádio? Proč by se na něj měli zaměřovat bezpečnostní orgánové jenom proto, že má bundu s nápisem Pink Floyd a delší vlasy?

A představa, že někomu slušný doktor musí dělat kašpárka a vstupovat do strany jenom proto, aby mohl dělat svou práci, to je to "slušný člověk se nemusel bát"? Fakt, že za nepohodlný názor nebo chození do kostela vaše vaše děti čelily nebezpečí, že je nevezmou na školu, na kterou chtějí, a půjdou k lopatě? Jo, to ta pohádka o tom, jak se slušný člověk nemusel bát a přes hranice utíkali jenom zločinci a hamouni. Ještě prosím přihodit nějakou legendu o tom, jak důsledným držením obyvatel ČSR tehdejší vláda chránila své zabedněné imperialistické sousedy před zločinnými padouchy...

Opravdu nevím, v jakém tělesném otvoru skladují autoři podobných výroků své hlavy, ale jestli někomu připadá, že policie, která si krátí dlouhou chvíli tím, že buzeruje a šikanuje puberťáky, co si chtějí užít letní večer s hudbou a filmem dle svého vkusu, možná si opravdu zaslouží naložit do stroje času a zanést o padesát let zpátky.

Nekradlo se

"Jenom málo. A jenom slušně."

Nevím, jestli tolik lidí zrovna v inkriminované hodině dějepisu slintalo do učebnice biologie na nekompletní nákresy genitálů, kažodpádně je to smutná mezera ve vzdělávacím systému. Na samotném začátku slavného komunistického režimu stála jedna velká krádež. Řada lidí přišla o statky, domu, hotely, podniky... Nicméně zřejmě když okradete dostatečné množství lidí, tak se to nepočítá. A to, co si nakradete, si pak také pořádně hlídáte.

A kdy vzniklo ono okřídlené rčení, že kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu? Pamětníci napoví... Že by to bylo v době komunismu? Že by?

Každopádně se kradlo vždy a všude, a také se krást bude vždy a všude. Jediný rozdíl bude v tom, že o tom budeme stále lépe informovaní. Stejně jako o vraždách, prostituci a pohlavních chorobách celebrit.

Měli jsme všechno

"O víkendu jsme si zajeli na chatičku. A vůbec bylo méně stresu."

Opět ta matematika. Když nebudete platit za telefon pro každého člena rodiny, za Internet, oblečení budete přešívat, babičky vám budou plést, vyměníte podpultovou šunku za podpultové mandarinky, nepojedete do Francie, protože vás tam stejně nikdo nepustí, každý člen rodiny nebude mít vlastní počítač, notebook nebo tablet, budete mít jedno rádio v bytě a s velkou dávkou štěstí dostanete do rodiny jedno auto, tak vám samozřejmě zbyde na tolik rohlíků a Májky, že vám z toho bude moooc dobře.

Ale je potřeba si uvědomit, že to, že nemáte všechno, na co ukážete, není chyba kapiatalismu, nebo toho, co za kapitalismus označujeme (což je ve skutečnosti v porovnání s USA docela socialismus). Ta chyba je ve vás, kteří jste z toho nešťastní, protože vám někdo ukázal, co byste všechno mohli mít, kdybyste na to měli peníze, ale vy na to peníze nemáte, tak vás děsně žere, že soused to má a vy ne. A co jako, že Jarda má televizi v každém pokoji a na záchodě plazmovku. To něco znamená pro mě? To znamená možná to, že Jarda je magor. Nevyplývá z toho, že musím mít to, co každé pako, které si dokáže vzít půjčku na patnáctiprocentní úrok.

A co, že Jarmilka má každý týden nové tričko, co se tak hezky blýská? To neznamená, že se musím opičit jak bezmozek. Prostě se budu starat o věci, co mám, a za ušetřené peníze si koupím něco, co mi opravdu udělá radost. Třeba makroobjektiv k mému Nikonku.

A z Jardy a Jarmilky se po několika letech stanou nadějní komunisté, kteří budou nadávat, že nemůžou cestovat, protože je draho. A já jenom doufám, že to nebude muset být můj problém.

A spát na chodníku jenom proto, aby si rodina s malým dítětem mohla koupit pračku? To je ta komunistická podpora rodiny, o které se básní? To je ten dostatek vyspělé socialistické země?

Byly kvalitní potraviny

"Sice jen dva jogurty, ale zato poctivý!"

Kdyby se jistí lidé trochu zamysleli nad tím, kde sehnat dobré jídlo, možná by ty levné špatné potraviny neměly odbyt a přestalo by se vyplácet je vyrábět. Ale je každého volba, jestli si koupí raději krabičku s velbloudem a k tomu točeňák nebo se rozhodne si nikotinové potěšení odepřít a zainvestovat do něčeho pořádného, co neškodí zdraví.

Stejně jako je každého volba zvednout ctěné pozadí a vypravit se na trh, kterých není málo, a nakoupit kvalitní zeleninu a ovoce přímo od farmáře. Je to otázka priorit. Osobně bych se raději obešla bez mobilu, než bych nakupovala gothaj a tříkorunovou limonády barvy zvané chemikova pomsta.

Nebyl státní dluh

"A teďka i novorozeňata dlužej!"

Ono je snadné nemít dluh, když ukradnete spoustu fungujících podniků a máte armádu poslušných otroků, co budou hákovat za jedno televarieté týdně.

A ona na tom ani teď Česká republika kdovíjak špatně, i když do nového režimu vstoupila s napůl rozkradenými podniky, které byly navíc i předtím poněkud... Neaktuální. Ve světovém žebříčku se můžeme pyšnit ratingem AA- a jsm stabilní. Jsme na tom dokonce o něco lépe než Japonsko, které má stejné hodnocení, ale s negativním výhledem do budoucna. A představa, že za vámi přijde exekutor, že chce, abyste zaplatili svůj podíl na státním dluhu... Na to se dá říct jen jediné - přestaňte prosím pěkně číst ty konspirační teorie.

Nezažilas, nekomentuj

"Až budeš mít naskákáno co já, tak teprv můžeš povídat. Co ty o tom můžeš vědět."

Tomu se říká útok ad hominem a je to nehezké. Jde o útok v debatě na osobu předkládající argument, přičemž argument je ignorován, ať je jakkoliv dobrý nebo špatný. Podle téhle logiky bych nemohla prohlásit kupříkladu ani to, že lovit mamuty bylo namáhavější a nebezpečnější než chovat kozy a sbírat maliny. Nebo že Velkou francouzskou revoluci spousta lidí zneužilo, aby se zbavili svých nepřátel. Nebo že otroctví bylo špatné.

A závěr?

"Zdechni, intelektuálská buržoustko!"

Závěrem si já, intelektuálská buržoustka, která nic neví, protože tam nebyla a nezažila to, dovolím doufat, že počet lidí, kteří si myslí, že komunismus byl v ČSR ráj na zemi a teď jsme potrestáni nejhorším peklem, není tak vysoký, jak se zdá ze statistik příslušných ústavů. Osobně jsem raději, že se o sebe a svou rodinu můžu postarat sama namísto toho, abych žila v pozlacené kleci, kam by mi byl předhozen jednou denně kus točeňáku, jednou ročně bych byla vypuštěna na Lipno a abych udržela svou dekadentní zvrácenou filosofii na uzdě, tak na víkend opravovat chatičku a hnípat pampelišky.

Protože i když to není sranda a způsob, jak vyjít v Praze za 6 100 Kč měsíčně nebyl vždycky přímočarý, tak mě to bavilo, hodně mě to naučilo, a kdybych měla všechno "zadarmo", za třicet let budu nad Gambáčem fňukat, jak je svět nespravedlivý, že ani tu chatičku nemám.

Howgh.

Ereandil out a doufám, že tyhle argumenty narvete těm mladým komunistům hluboko do nejbližšího otvoru, až zase začnou vypindávat, jak by bylo super, kdyby to bylo zpátky.