iva: Ale no tak, kdyby se jim to nelíbilo, určitě by tě nepochválili
Jednou jsem byla s holčičkama v kině, čekaly jsme v pasáži na začátek predstavení a tak asi desetiletý klučina si začal tichounce preludovat, pravděpodobně co se naučil v Lidušce. Poslouchalo se to moc hezky a kdyz jsme odcházely, naznačila jsem mu vztyčeným palcem, že se mi to líbilo. Ten jeho nadhernej překvapenej, plachej, ale potěšenej úsměv si dodnes občas vyvolavám ve vzpomínkách.
Takže za mě každej, kdo sebere odvahu a za to piano si sedne je frajer a tu pochvalu si prostě zaslouží