Veřejně prohlašuji, že mi hrabe více, než je obvyklé. Dnes jsem ve snu měřila fluorescenci různých fluorescenčních sond (to jsou takové ty hezké barevné vodičky, které nalijete ke kvasinkám, posvítíte na ně xenonovou lampou a ony vám něco pěkného sdělí), ani nevím, co mi vyšlo, ale ve snu jsem tím strávila opravdu hodně času.
A pak jsem byla zaklínač. Ten sympatický pán z knížek od Sapkowského, z nichž jsem dvě přečetla. Někdo mi dal nějaký úkol, myslím, že to měla být jakási uklízečská práce. V bažině cosi umřelo, cosi neobvyklého, a já jsem měla za úkol narafičit to tak, aby to vypadalo jako opravdu velký kůň a velký jezdec. Takže jsem se vrtala v bahně a rovnala tam kosti. Pak jsem se vrátila do hradu, kde sídlila ona osoba, která mi tento pro zaklínače zcela nevhodný úkol zadala, a čekala jsem. Přivítal mě malý mužíček s tělem tvaru jakéhosi zvonku.
A pak jsem v naší laboratoři kdesi v prachu na zemi našla asi troje hodinky, několik párů náušnic a ještě nějaké hezké lesklé šperky. Tak jsem jedny nebo dvoje hodinky strčila do výstřihu, byly fakt krásné. Elegantní a originální. Asi se budu zabývat navrhováním hodinek...