Co má Ereandil společného s Járou Cimrmanem?

Co si budu nalhávat, jsem úžasná a okouzlující bytost. A jedním z mých velkých vzorů není nikdo menší než Jára da Cimrman.

Už jako malé dítě jsem byla zvídavé stvoření. Byla jsem posedlá nůžkami a zkoušela rozstříhat vše, co mi přišlo pod ruku včetně mých krásných princeznovských vlasů. Nadarmo mě pak maminka honila okolo kotle ve snaze zarovnat mého ježka tak, abych nebudila všeobecné pohoršení.

Jako o pár let starší mládě lidské rasy jsem se snažila vyrobit vlastní planetu. Nejdřív z hlíny a poté, co mi taťka prozradil, že planety vznikají z hvězdného prachu, i z všelijakého bordelu posbíraného doma. Nu, nepovedlo se, ale aspoň je to jeden z objevů, které mi žádný z proradných vědátorů neukradl.

Na své cestě za matfyzáctvím jsem narážela na spoustu technologií, které jsem "objevila". Jenže ouha, jakmile jsem začala fantazírovat o něčem, co zaručeně ještě nikdo neobjevil, zjistila jsem, že někdo mě předběhl. Nu, pochopila jsem, jak se musel český vynálezce Jára Cimrman cítit, když mu proradný Thomas Alva Edison ukradl žárovku. Takhle jsem učinila několik experimentů a většina z nich skončila stejně - už  je někdo učinil přede mnou.

Naposledy to byl cupcake připravovaný v mikrovlnce. A já jsem přitom měla takovou radost, když jsem objevila, že to funguje! Stačí jenom přidat trochu víc kypřicího prášku!

Nu, nezbývá mi nic jiného, než pečlivě dokumentovat své myšlenky a doufat, že jednou objevím díru ve vědě.

Ale přesto zbývá ještě něco kromě výroby vlastních planet, co nikdo neumí!

Jako malá jsem si často představovala, že mozek (a tedy i osobnost) by mělo být možné nahrát na disketu (ano, v tom pravěku, kdy vznikla moje teorie, ještě skutečně existovaly!), zálohovat a v případě potřeby nahrát do jiného těla, a tak si zajistit nesmrtelnost.

A samozřejmě že tyhle úvahy taky obsahovaly potenciál zasáhnout do myšlenek na oněch černých čtverečcích zapsaných, ale to už by mohlo být politicky nekorektní!

Takže hezké odpoledne a be scientists!