Ereandil
Teď když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc.
***
Vstup jen pro pomatené a stojí rozum.
***
Inteligence není choroba nakažlivá.
***
Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.
Článek Feministky, moralisti a další pošuci
Komentáře k článku: Feministky, moralisti a další pošuci
márinka: Navzdory délce článku jsem jej dočetla do konce
. K tomu feminismu, vlastně stejně jako ke všemu ostatnímu(normálnost, odvaha atd.), se vyjádřím zhruba ve smyslu, že nic se nemá přehánět a všeho moc škodí.
Mimochodem: jen takový malý postřeh-ty internetové diskuze bývají plné různých individuí, takže už mě celkem dlouho nedokáže rozčílit jakákoliv reakce...inu, možná to bude tím, že už to radši ani moc nečtu.
sayonara: Ono to bude asi tím, že se jich účastní hlavně jedinci, co nemají na práci nic jiného, než defekovat v internetových zátočinách. Lituji odborníky na marketing, kteří se tím musí probírat...
jeanne: Jojo, všeho moc škodí a souhlasím i s tebou, Ereandil. A úspěch se neodpouští, když se ti něco povede, musíš to popřít, znevážit nebo hodit na někoho jiného, aby ostatní mohli v klidu spát.
sayonara: Ale prosím tě, vždyť mě se nikdy nic nepovede, já jsem jen taková lamka, a navíc jsem tlustá a šeredná! 
schyzofrenyk: Pokud je diskuze veřejná, bez regulované účasti, na téma, ke kterému se kdekdo cítí kvalifikován vyjádřit se, stane se z ní skoro určitě strašná žumpa.
„A když nějaká malá holka po shlédnutí podobného pořadu propadne anorexii, problém není v soutěžích krásy nebo v obrazu ideální ženy, ale někde jinde. Třeba ve výchově.” S tím nemohu souhlasit. Člověk přirozeně přejímá modely myšlení, názory, ideály, … od ostatních lidí. Když se ze všech stran valí ideál size zero modelek s obličejem vyžehleným v Photoshopu, zmenšeným zadkem a nataženými nohami tamtéž, jak pak má člověk mít realistický idol krásy, kterého se snaží dosáhnout? Ano, pořád člověk nemusí dojít k poruše příjmu potravy, ale je to velmi netriviální hřebíček do rakve. Koukni na The Photoshop Effect: http://www.youtube.com/watch?v=YP31r70_QNM
„Tyto vlastnosti jim tvrdí, že jediná správná cesta v životě je najít si partnera, zplodit potomka a hlavně nevystupovat z řady. Nemít sebevědomí. Nedejbože o sobě říct, že jsou hezcí a chytří a mají se rádi.“ Viz píseň Kalná řeka od skupiny Traband. Takovej už je zvyk v tomhle kraji…
„Napíšou nenávistný komentář na stránku, kterou sami vyhledali, a půjdou spát s pocitem, že to slečně S zase nandali, že oni mají pravdu. Že oni jí ukázali, jak nejsou ti ubožáci, co prodali vlastní duši bankám, konzumu a normálnosti.” http://xkcd.com/386/ Ale tenhle díl xkcd je tak univerzální, že se vztahuje i k článku jako celku. Teď nemůžu najít zdroj, ale někde jsem četl moc pěkný postřeh: Svět je plný blbců a na Internetu se všichni stanou tvými sousedy. Chce to klid a nohy v teple. Sám se snažím taky změnit svět, ale bojovat proti takhle obecnému fenoménu plošně nemá smysl. Chce to mluvit s konkrétními lidmi a ukazovat jim, co přesně dělají špatně a proč to špatně je. Kdybys tu takových průměrných internetových idiotů pár měla, už je pod tímhle spotem kilometrová hádka.
sayonara: Zrovna ale Miss jakékoliv univerzity není žádnou přehlídkou koster. Kamarádka, co studuje v Budějovicích, se stala miss JČU a je to moc hezká a chytrá holka, žádná reklama na hlad nebo na Photoshop.
Neboj, nesnažím se změnit svět zase tak, že by mě to nějak extrémně vysilovalo. Tohle je jenom zamyšlení.
Kdybych tu měla pár takových idiotů, tohle by nepřečetli, neb to je dlouhé a nejsou tady žádné obrázky.
schyzofrenyk: Mimochodem, ohledně PhotoShopových krásek teď měl docela pěknou akci Dove.
http://www.fastcocreate.com/1682534/dove-canada-uses-photoshop-trojan-horse-to-shame- potential-body-shamers
schyzofrenyk: Skromnost je podle mě hlavně rozdíl mezi „TOHLE jsem udělal já“ a „tohle jsem udělal JÁ“. Přijde mi, že se občas hodí obojí, ale defaultně je lepší první varianta, která je skromnější. Přijde mi, že přehnaná sebeprezentace je jenom generátor šumu, který nic neznamená; důležité jsou výsledky. Ostatní zajímá jako první, co mohou sami nějak využít, což bývají výsledky něčí práce. Teprve pak je zajímá, kdo tu práci udělal. Samozřejmě když už narážím na dobrou práci od jednoho člověka opakovaně, začínám hledat, co ještě dělá. Jenomže tam už nepotřebuju, aby na to ten člověk kladl takový důraz, že je to zrovna jeho dílo. Vidět je to podle mě na novinových/blogových článcích.
Inspirativní může být podívat se, co o skromnosti kdo řekl. http://citaty.kukulich.cz/temata/skromnost
Jenom jestli ale nenarážíš na falešnou skromnost. Docela jsem se zasmál nad tímhle: http://www.1000vecicomeserou.cz/517-falesna-skromnost/ Na nespisovný jazyk v psané podobě se nemůžu koukat, ale jinak je to napsané dost pěkně. Jako se vším, ani se skromností se to nesmí přehánět: http://www.latrine.cz/drzet-hubu-sem-tam-spitnout
Podle mě je špatně se do skromnosti nutit, tuhle ctnost člověk nezíská. Přijde mi přirozené, když se člověk chová právě tak (ne)skromně, jak potřebuje. Když se chová skromněji, nejspíš se zbytečně shazuje a omezuje své možnosti, když méně skromně, asi si tím potřebuje nahánět sebevědomí.
sayonara: Přijde mi, že to tady hezky vystihla Jeanne: úspěch se neodpouští. A když se někdo chce pochlubit svým úspěchem, nevidím důvod, proč by ho někdo měl shazovat a hledat na něm vši.
Díky za hezký článek!
schyzofrenyk: Bavíme se v téhle části komentářů o různých věcech. Ty o shazování úspěchu, já o skromnosti, jak jsi s ní polemizovala s v článku.
Tvrdím, že skromnost je důležitá, protože je praktická. Neskromnost generuje informační šum.
sayonara: Mně na tom vadí víc věcí. Vadí mi, že společnost má občas tendence mě tlačit do falešné skromnosti a do hraného překvapení ("Ne, vážně? To bych nikdy neřekla, že jsem tak dobrá.") nebo do zlehčování vlastních zásluh.
O jakém informačním šumu mluvíš?
schyzofrenyk: O falešné skromnosti jsem psal zvlášť. Skromnost je něco úplně jiného, na to jsem se snažil upozornit. Obhajuji pouze skromnost pravou.
O informačním šumu jsem už psal výš. Přehnané self-promo (projev neskromnosti) je šum. Je to něco, co mě vůbec nezajímá.
Když je slečna pěkná, uvidím to sám. Nemusí to o sobě s gustem pětkrát za večer prohlásit; tím mi leda bude lézt na nervy a začnu si myslet, že má problémy se sebevědomím.
Když se někdo bude prohlašovat za dobrého programátora, kouknu na kód, který napsal. Když mě ho nenechá přečíst a bude pořád pokřikovat, budu to považovat za snahu odpoutat pozornost od faktických slabin a pošlu ho do háje. Kdyby mě nechal v klidu dočíst, budu si o něm myslet něco úplně jiného. Kdyby jeho práce byla natolik kvalitní, že se o ní dozvím předtím, než budu mít důvod zajímat se přímo o něj, bude mé mínění o něm nejspíš ještě lepší.
Když mi reklama bude tvrdit, jak skvělá pasta je Parodontax, nebudu si ji pouštět pořád dokola, ale jednu tubu si koupím a vyzkouším. Zjistím, že chutná hnusně, ale fakt pomáhá. Kdyby ji opakovali milionkrát za večer na každém kanálu, vzbudí ve mě odpor, takže se ani nedostanu k jejímu vyzkoušení.
Co komu dá reklama na Zentivu? Když své jméno nacpou do reklam na prášky, chápu to a přijde mi to správné. Když vytvoří spot jenom o své firmě, kde asi jediná informace je, jak dlouho už fungují (a tu hned zapomenu), přijde mi, že při jeho pouštění v prime time se naprosto zbytečně mrhá časem všech diváků, především časem mým. Proto televizi sleduju minimálně, během bloku reklam přepínám jinam (typicky ČT 24).
Analogických příkladů otravnosti neskromnosti je hodně. Společné mají to, že neskromnost je nevyžádaná, přehnaná, opakovaná, … rušivá. Záplava šumu schová hromadu jiných věcí, které by jinak nezapadly.
Kde je podle mě kapka neskromnosti na místě:
• Vytvořil jsem nějakou netriviální věc. Měl bych se pod ni podepsat. Zájemce by měl možnost se o autorovi dozvědět, ale tato informace by mu neměla být cpána do chřtánu násilím.
• Někdo mě/mou práci pochválí. Pokud je oprávněná, chválu přijmu a případně nabídnu podrobnější debatu o produktu. Pokud není, taktně upozorním na omyl (například když autorem díla nejsem já).
• Dostanu vyhrazený prostor pro sebeprezentaci. Měl bych ho plně využít a klást důraz na to, co se mi povedlo a v čem jsem dobrý. Životopis, pracovní pohovor, osobní web, výroční schůze vedení firmy, …
Společným jmenovatelem je kontextovost, vyžádanost, umírněnost. Podle mě to těžko nazývat neskromností, spíš zdravou hranicí skromnosti.
sorellina: Chachachá, asi ještě nikdy mě tvůj článek takhle nepobavil! Super! Trávicí soustava naruby? Mňo... Výrazně jsi mi zvedla náladu, díky!
Něco bych chtěla napsat o skromnosti - nedívám se na ní jako na vlastnost, kterou je potřeba vyzdvihovat, a nóbrž spíš jako na projev zdravého uvědomování si moře lidí, kteří jsou taky krásní, inteligentní a velmi nadprůměrní v různých oblastech. Když má někdo přehnanou potřebu se chválit, svědčí to o lehké zabedněnosti nebo zakomplexovanosti. Nicméně! Mluvím o extrémech, dobrou práci, krásu a vůbec pozitivní faktory v životě je potřeba oceňovat, aby nezapadly v bahno průměrnosti.
Jo, s takovým zápalem a nadhledem piš, je to chytlavé čtení
sayonara: Oukej, provedu! Ne že bych chtěla existenci takových lidí popírat, to vůbec, bylo by smutné být sama na světě, ale nelíbí se mi ten všeobecný přístup - nechval se a nebudeš shazován. Mnohem víc se mi líbí idea pochval sebe a ostatní, o kterých si myslíš něco dobrého.
takashi-san: Konbanwa!
Skvělý článek, který mě pobavil a zároveň donutil se zamyslet.
Co se týče feminismu, tak já jsem jednou na internetu narazil na ženu, která byla zapřisáhlou feministkou. Toho, aby žena nebyla, jak ty říkáš, primárně vnímána jako krásný objekt, chtěla dosáhnout absolutně přírodním vzhledem a pravěkým přístupem k hygieně. Žádné holení, mytí jen jednou za měsíc (myslím, že to bylo jednou za měsíc) a další podobné záležitosti, jako mytí zubů, kterou jsou v dnešní době už samozřejmostí. Rovněž otevřeně vyjadřovala svou nenávist k mužskému pokolení, které je podle ní zkažené, násilnické a okrádá ženy o jejich úspěchy. Její fanatizmus došel až tak daleko, že popřela nutnost početí ke zrození člověka, respektive ženy. Muži samozřejmě vznikají z něčeho tak odporného, jako je pohlavní styk, ale ženy ne! Když jsem se jí zeptal, jestli já, jakožto výsledek takovéhoto nechutného aktu, mohu udělat něco pro to, abych se očistil, bylo mi řečeno, že stačí jednoduchá a rychlá amputace provedená nůžkami. Měla o tom i svou stránku na facebooku. Z počátku jsem si myslel, že to je nějaký druh legrace a navíc jsem se nudil, takže jsem s ní komunikoval a předstíral zájem o „napravení se“, ale později mi došlo, že to myslí skutečně vážně a rychle jsem vycouval.
To je skutečný extrém, ale když jsem se tím začal zabývat, zjistil jsem, že není ani zdaleka jediná žena, která takto smýšlí. Do té doby jsem si myslel, že feminismus znamená rovnoprávnost, kdy ženy chtějí mít stejné možnosti, jako muži, ale podle většiny stránek a komentářů na internetu, jsem přišel na to, že synonymem feminismu je nenávist.
Já osobně si nedovedu představit život s ženou, jejíž jedinou starostí by měla být domácnost a děti, tedy s ženou, jako je moje matka. Ta se v životě nesnažila něčeho dosáhnout, protože spoléhala na to, že se vdá a její manžel ji zajistí. Mám rád sebevědomé ženy s ambicemi, protože i kdyby nakonec nedosáhly svého cíle, vím, že si jich můžu vážit. Inteligence, loajalita, houževnatost, jsou vlastnosti, které oceňuji, ale bohužel se s nimi nesetkávám často.
Líbí se mi, jak jsi napsala, že krása je relativní. Někdo může být krásný v očích většiny a jedinci se nelíbit a naopak. Neberu nikomu jeho představu krásy a nechci, aby mi někdo bral nebo kritizoval mou.
Úplně nesouhlasím s částí o malé holce a anorexii. Samozřejmě může být na vině výchova a jakýsi tlak ze strany rodiny, ale v dnešní době, kdy na člověka, zvláště mladého, jehož mysl se stále ještě vyvíjí, útočí ze všech stran „fotoshopový“ ideál krásy, je těžké se tomu bránit. Myslím, že spousta dívek má pocit, že pokud nebudou vypadat podle tohoto ideálu, zůstanou samy a proto se takhle ničí.
Neskromnost neubližuje, ale ohrožuje neasertivní lidi, kteří nevědí, co si s ní počít, a tak začnou používat vulgarismy.
Na druhou stranu je rozdíl mezi zdravým sebevědomím a arogancí.
sayonara: No... Tak paní asi dosáhla svého a začala být vnímána primárně jako hnusný a smrdutý objekt...
Trochu mi to připomíná server feministky.com, které mám pořád za trolly.
Ale jak jsem už zmínila v článku - feminismus jo, ale ve werichovské formě - "Dobrá a prospěšná je jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila její přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost."
Nemyslím si, že by v současné době probíhal nějaký extrémní photoshopový tlak. Vlastně jediné PS krásky, na které si vzpomínám, byly na obálce Maximu a v jakési reklamě na spodní prádlo. Ale co si budeme povídat, kdo by dal na billboard fotku s luxusním prádlem a rozteklou ženskou? Já bych si takové prádlo nekoupila, dobrovolně se přiznám k tomu, že bych si v něm připadala ošklivěji než ve stejném prádle, které je nafocené na PS krásce.
Asi je to vliv projekce - já sama sebe nechci projektovat do nějaké nevzhledné představy reality, ale do esteticky lichotivé PS fantazie.
Možná neskromnost ničí akorát závistivé lidi, kteří si v tu chvíli uvědomí, že nemají nejvíc, na záda jim dýchne dráček Mindráček (viz Xindl X) a rozbalí duševní průjem...
schyzofrenyk: Možná ses sama stala obětí ideálu size zero. Nebo jenom bohapustě přeháníš. (Pardon, ad hominem vysvětlím níže konkrétněji.)
Photoshopové krásky jsou všude. Pokud jsi je potkala jenom na obálce Maximu, buď kromě Maximu nepotkáváš jiné časopisy s ženami na titulní stránce, nebo si neuvědomuješ, že koukáš na výsledek práce grafika (nikoliv práce přírody).
„Ale co si budeme povídat, kdo by dal na billboard fotku s luxusním prádlem a rozteklou ženskou?“ Proč zrovna rozteklou? Jsi ty rozteklá? Byly ty holky na plakátech rozteklé před zásahem grafika? Podle mě nikoliv. (Argumentačnímu postupu, který jsi právě použila se říká straw man.)
„Asi je to vliv projekce - já sama sebe nechci projektovat do nějaké nevzhledné představy reality, ale do esteticky lichotivé PS fantazie.“ Explicitně říkáš, že realita je nevzhledná. Přesně to mě vedlo k podezření, že ses už obětí ideálu size zero stala.
Myslím, že do téhle diskuze o kráse patří Doll Face: http://www.youtube.com/watch?v=zl6hNj1uOkY
S první půlkou příspěvku, na který reaguji, souhlasím.
sayonara: No dobře, to o rozteklosti byla realita dovedená do extrému. Moje realita se ve skutečnosti musí hezky nasvítit, aby měla hezkou barvu. Ne že bych nebyla spokojená, ale když se fotím, tak je nějaká světelná kultura vhodná. A něco jiného je to, když se považuju za hezkou, a to, když chci prezentovat saténový výrobek. IMHO by přílišné nedokonalosti odváděly pozornost od výrobku - z takového plakátu si zapamatuju spíš tu holku než prádlo.
takashi-san: Každá fotografie v časopise, každý billboard a plakát je více či méně upravený. Netvrdím, že ženy na obrázcích nejsou ve skutečnosti krásné nebo, že bych si přál, aby byly ošklivé, ale nejsou dokonalé. Dokonalost neexistuje, ale je spousta dívek (i kluků), které ji díky takovým a podobným záležitostem hledají, což mi přijde smutné. Nevím na kolik tento jev ovlivňuje inteligence konkrétního člověka. Nikoho takového blíže neznám, takže těžko říct.
Co se týče esteticky lichotivé PS fantazie, tak s tím úplně souhlasím. Není to poprvé co říkám, že mi tato realita nevyhovuje, a ačkoliv si lidé kolem mě myslí, že je mi všechno jedno, není. Ale dokonce i má fantazie je plná chyb a nedokonalostí. Jinak by to byla nuda. 
sayonara: Taky mě napadá, že si mimo jiné kupuju i představu. S hezkým prádlem si kupuju i pocit (to, jak popisuje realitu je jedno), že si v něm budu připadat jako modelka. Nebudu si kupovat luxusní saténové prádlo, abych si připadala jako obyčejná holka. A to je podle mě část psychologie podobných reklam.
schyzofrenyk: Kupování představy se mi zásadně příčí. Kdybych si kupoval představu, asi teď píšu na nějakém jablíčku a ne na notebooku od Lenova. Myslím, že jsem na tom technicky o dost lépe za cca čtvrtinovou cenu.
Patrně je v tomhle ženská mentalita jiná, ale já bych si nechtěl připadat ani jako model, ani jako kulturista, ani jako Tomáš Klus nebo nějaký hollywoodský herec. Jsem docela rád, kým jsem.
Už nevím, komu všemu jsem ten film doporučoval a kdo všechno se ke shlédnutí nemá. Koukni se na Time od Kima Ki-Duka. Na Masarykově nádraží je stánek s výprodejem DVD a mají tam některé naprosto skvostné filmy za 10 Kč, tenhle mezi nimi. Malá ochutnávka, jak to mají Korejci s plastikou: http://http://www.youtube.com/watch?v=ZCKShGLyeK0 S tímhle tématem si hraje i Time.
sayonara: Tak to podle mě není o tom připadat si jako někdo jiný, ale připadat si dobře. Je to materiální, konzumní, ale podprahově to asi zřejmě funguje.
Když budeš dělat reklamu na pánskou vůni, taky nebudeš prodávat myšlenku "s načí vůní budete deset hodin denně kancelářskou krysou, která si z bídou užije pět týdnů dovolené", nahodíš úplně jinou představu - že si dotyčný bude připadat jako divoký nespoutaný horský vlk.
Na té představě samotné není IMHO nic špatného, trochu smutné je, že k ní potřebuješ materiální podporu a nestačí ti vlastní mozek.
schyzofrenyk: Myslím, že pokud věc dobře nejde propagovat na základě svých vlastností a musí s sebou tahat uměle vyrobené asociace, nemá se propagovat vůbec. U pánských vůní stejně nakonec v obchodě očuchám, co mají, a buď si vyberu, nebo taky ne. Ty vůně stejně nic reálného nepřipomínají, jenom můžu říct, která se mi jak moc líbí. Otravná reklama mě spíš žene ke konkurenci, protože to je něco, co jsem ještě neviděl. Ale chápu, že jsem úchyl.
sayonara: Vůně nic vědomě připomínat nemusí, ale když přijdeš do obchodum není vyloučené, že dokonce i tvá mysl si nevybaví reklamu, kdy jsi byl projektován do nezávisého a silného vlka. IMHO nezávislý, silná a úžasný vlk samotář je jeden z nejvíc sexy symbolů, takže se mi to zdá jako poměrně chytrý tah.
schyzofrenyk: Ad feminismus = nenávist: Opravdu stokrát opakovaná lež začíná být pravdou? Stokrát špatně použité slovo mění význam?
Feminismus podle mě označuje stále tutéž myšlenku, jenom se za toto označení začali schovávat lidé, kteří ho špatně pochopili nebo záměrně překroutili.
sayonara: Slovo mění význam podle toho, co a koho označuje. Kurvička ve staré češtině taky byla holčička, dcerka, o kokotovi ani nemluvím... Takže jestli se většina feministek bude podobat těm militantním stvořením, potom asi změní svůj význam i slovo feminismus...
schyzofrenyk: Proces, o kterém mluvíš, trval mnohem delší dobu a probíhal na jiném principu. To mi nepřijde jako relevantní srovnání. Když už chceš podobný případ nešťastného přenesení významu, podívej se na slovo hacker. Dnes už se bohužel většinou používá ve významu, pro který vzniklo slovo cracker; pro původní činnost ale nově žádné slovo nevzniklo. Z jazykového hlediska moderní vývoj vůbec nedává smysl. Pokud vznikne nová skutečnost, použijme pro ni nové označení, nikoliv označení pro jinou, dosud existující skutečnost.
sayonara: No jo, bylo to možná trochu nadnesené, jako spousta věcí, ale chtěla jsem jenom poukázat na různé -ismy, které se časem zvrhly, i když původně měly dobrou myšlenku. Neříkám, že to je nutně i feminismus, ale IMHO opravdu záleží na tom, jací lidé se takhle označují. A zrovna ty evropské zakázané -ismy se zvrhly během poměrně krátké doby.
schyzofrenyk: To je rozdíl. Tyhle -ismy měly myšlenku, o které se nevědělo (nebo aspoň ne s takovou zdrcující jistotou), že nefunguje. Myšlenka ale myslím v zásadě zůstala, nebo se aspoň tím původním slovem označuje. Jenom se přidává historická souvislost s dalšími pojmy – genocida, holokaust, politické soudní procesy a političtí vězni, … Je rozdíl, když slovo získá nějaké konotace a když se posune jeho vlastní význam.
takashi-san: Nikdy jsem netvrdil, že feminismus = nenávist, ale podle toho co jsem četl a podle ohlasů oněch "feministek", to tak skutečně vypadá. Ti lidé, kteří to takhle prezentují, nepovažuji za inteligentní nebo hodné nějaké pozornosti, ale bohužel je jich tolik, že tu pozornost mají a doslova drtí tu původní myšlenku.
schyzofrenyk: Tak na jejich hru nepřistupujme, nenechme je překroutit zavedený pojem. O víc mi teď nejde. Nekrmte trolly, umřou hlady.
wien: no, kdyz se na ty zatvrzele feministky podivas, tak hned chapes, proc jsou feministky. Jsou to zatrpkle obludy, ktere zavideji jinym zenam uspech u muzu. Misto toho, aby udelaly neco samy se sebou, tak se snazi shodit celou spolecnost. To ja si to hezky uzivam, jakou moc mam nad chlapama. Nejdriv upoutam jejich pozornost vzhledem a dorazim je tim, kdyz se projevim i jako chytra a zajimava. A je pravda, ze uz jsem byla casto na internetu poucena, ze urcite nejsem tak uzasna a ze zrovna tento dotycny by si o mne neoprel ani kolo. Ale z toho si nic nedelam, pac jsem si celkem jista, ze kdybychom se potkali v realnem zivote, ze by si rad oprel vic nez jen to kolo. Byt spokojena sama se sebou, to je jak mavat lidem rudym hadrem pred ocima.
---
wien.pise.cz
sayonara: Ale co jsem nepochopila, jsou ty relativně ucházející feministky, co chcou, aby se ženy oblékaly do pytlů, nemalovaly se a vůbec vypadaly jako cosi pohlavně neutrálního. Aby je náhodou někdo nepovažoval za krásnou bytost.
A úspěch se neodpouští, když jsi hezká, musíš být blbá, když nejsi, tak jsi aspoň lehká děva, a když ani to ne, tak jsi pošahaná a tak dále...
Jedince, co mají neustálou potřebu sdělovat ostatním, že by si o sobě neměli myslet nic moc hezkého a radši napsat o nějakém nedostatku, taky nechápu. Asi daň za život v oblacích.
schyzofrenyk: V sedmém patře ještě oblaka nejsou. Myslím, že se s klidným srdcem můžeš dál chválit (v rozumné míře, všeho moc škodí).