Ereandil
Teď když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc.
***
Vstup jen pro pomatené a stojí rozum.
***
Inteligence není choroba nakažlivá.
***
Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.
Článek Úvaha o nenávisti aneb Město hejtrů
Komentáře k článku: Úvaha o nenávisti aneb Město hejtrů
vera-nike: Nu, mám takový dojem, že mi ten začátek s omylem příliš nesouhlasí s zbytkem článku. Možná však proto, že začátku příliš nerozumím - nebo spíše, nesouhlasím s ním - a u konce článku se mé názory s těmi tvými setkaly na vlně porozumění.
V každém případě, ano, láska a nenávist jsou opačnými obrazy, ale to neznamená, že by mezi nimi bylo více než jen tenká hranice - ve své podstatě přece mají tolik společného a je velmi lehké změnit lásku v nenávist a dokonce ani naopak to není cesta náročná - vím, o čem mluvím. A jak z tohoto článku mohlo celkem býti viděno, lásku často maskujeme za nenávist, a ona se postupně v nenávist přemění sama. Tak jak by mezi nimi mohla být hraniční zeď s ostnatými dráty? Protože náboj emocí lze změnit v mžiku, protože nenávist je často láska zabarvená strachem. Protože přece jen, jak mluvíš o těch "kladných" a "záporných" nábojích, tak emoce, které jsou čistě orientovány na jednu či druhou stranu jsou jen dvě - láska a strach; konstruktivní a destruktivní energie, které však stejně tak patří do jednoho celku - jen mají jiný účinek.
sayonara: Díky za komentář. Úvahu o tenké hranici jsem myslela tak, že sice se to může udát rychle, ale v hlavě (nebo jinde) se toho musí stát docela dost.
zlomenymec: Ta ekonomická teorie vysvětlující používání pohlavních orgánů jako sprostých slov by byla dobrá, kdyby lidi jednoznačně nemluvili sprostě už v dobách, kdy nákup potřebných věcí v životě člověka nehrál moc velkou roli 
Jinak na tohle téma napsal zajímavý článek Skupnik - Geny a metafory (sexuální role v tzv. západní společnosti - výsledek genetické determinace či metaforického uchopení reality?)
Můžu poslat, jestli chceš
sayonara: Určitě pošli! No, věda o vulgarismech je zvláštní. Na jednu stranu říct někomu "jsi moje srdíčko" je docela milé, říct "jsi moje slezinka" je divné a jinými částmi těla si koledujeme o dlouhodobou ignoraci...
zlomenymec: Napiš mail, pošlu
To jo, ono vůbec ta přísloví a úsloví atd. jsou docela zvláštní fenomén, vem si jak dlouho a jak moc jsou lidi připoutaní k TV, počítači a IT technologiím, ale zatím jsem si nevšiml, že by se říkalo třeba "bude tu co by myší klikl" nebo tak 
sayonara: katerina.mudronova@gmail.com
To přijde. Až to bude znít dostatečně archaicky, aby se děti mohli ptát, co že je ta myš. 
zlomenymec: Někdy si z knihovny pujč Šmírbuch jazyka českého. Divila by ses, čím vším se dá nadávat 
sayonara: To měla mamka, dokud to někomu nepůjčila. Samozřejmě jsme to se Sorellinou přečetly, když nám bylo tak 10-13.
zlomenymec: Reagoval jsem na špatný příspěvek, mělo to být na
"A pořád nevím, proč si lidi nenadávají třeba "ty opare, vřede a bradavice na..." Ehm, to bych se moc rozjela, ale dávalo by to lepší smysl."
Tak to se na vás jistě pozitivně podepsalo
schyzofrenyk: „A proto je nejeden princ zmaten, když mu každou chvíli přistane na lůžko jiná labuť a on není s to je odlišit.“ Nechápu, co tam tahle metafora dělá. Podle mě tam vůbec nezapadá, nedává smysl, jde s cesty. Vysvětli mi prosím, cos jí myslela a jak to souvisí s opačnými obrazy, propastí mezi láskou a nenávistí, …
Přijde mi, že s láskou a nenávistí se v dnešní znuděné a zpruzené společnosti setkáš jen velmi zřídka. Obojí vyžaduje nějakou energii, a když jsi apatická, prostě milovat ani nenávidět nemůžeš, stejně jako Richard nemůže být velký zlý vlk, ale jenom velký špatný vlk. (Sakra, do češtiny to moc dobře přeložit nejde. Evil vs bad.)
http://www.postscriptcomic.com/comic/bad-counsel/
Když se s nimi ale potkáš, tenkou hranici nemůžeš ignorovat. Neleží ale mezi nimi v jednom okamžiku, jak celou dobu předpokládáš a podle mě správně vyvracíš, ale leží mezi okamžiky. Procházíš kolem ní a snadno se můžeš dostat na druhou stranu. Na Temnou stranu, vzpomeň na Yodu. Vsadíš totiž příliš mnoho na to, aby ti propadnutí sázky bylo jedno. Sama jsi toho velmi dobrým příkladem, zamysli se.
Mimochodem, že na důvěra jde koukat jako na sázku na výsledek, to je taky docela zajímavé téma k zamyšlení. Hodně pragmatický pohled. Chtěl bych se naučit v tomhle smyslu dobře sázet a přijde mi, že se to postupně pomalu lepší.
S lingvistickou teorií nadávek mohu souhlasit. Jen si vůbec nejsem jist, kolik má společného s reálnou etymologií. Jak by do toho zapadalo, že si v mnoha jazycích (a dřív hojně i v našem) lidi nadávají do zeleniny? Někdy bych se rád doslechl, jak to s těmi nadávkami opravdu bylo.
schyzofrenyk: Ještě mě napadla taková hezká, typicky informatická metafora k tenké hranici mezi láskou a nenávistí: Počítač reprezentuje celá čísla typicky na pevný počet dvojkových cifer. Řekněme celá čísla bez znaménka. Nula jsou samé nuly, největší možné číslo samé jedničky. Řekla bys, že nula a největší reprezentovatelné číslo jsou od sebe hodně daleko, že? Ale stačí k největšímu číslu přičíst jedničku a jsi zpátky na nule (nereprezentovatelné řády se zahazují).
sayonara: Nadávání do zeleniny? Jako slyšela jsem už něco jako "zeleninový mozek" u někoho sjetého/nemocného, ale to mi přišlo spíš jako metafora na základě podobnosti a slušná alternativa k jiným objektům, co jsou rozvařené/zpracovaní a v podstatě prázdné...
Díky za Richarda.
Princ a labuť je reference na Labutí jezero, kdy princ nejdřív nabaloval Odetu a potom ho začala balit její zlá sestra.
schyzofrenyk: V Rychlých šípech se potkáš s nadáváním do salátů. Ve spoustě jiných jazyků jsou zeleninové nadávky běžné. Lepší referenci jsem během minuty nenašel:
http://www.fuchsiadunlop.com/you-turnip-vegetable-insults-around-the-world/
< br>Vůbec nemáš za co děkovat. Mně se ten Richard tak dobře hodil jako ilustrace…
Jo takhle jsi to myslela! Reference mi v tomhle případě nedošla. Díky, už to dává smysl.
sayonara: No... Tak tady mi ten smysl taky trochu uniká, pokud to není zelenina, která se po setkání se zemí mění v cosi nevábného...
A pořád nevím, proč si lidi nenadávají třeba "ty opare, vřede a bradavice na..." Ehm, to bych se moc rozjela, ale dávalo by to lepší smysl.
tlapka: Nám bylo zmíněno na přednášce, že existuje určitá souvislost mezi používáním "vaginálních" vulgarit a geografickou polohou - podle nějakého výzkumu směrem na západ jejich počet užívání klesá a nahrazují je neutrálně "anální" vulgarity. Prý to souvisí s emancipací a její historií.
sayonara: Zajímavé. Jako říct někomu asshole celkem i chápu - těžiště téhle metafory asi bude v tom, co z dotyčného při jeho projevu padá. Také poslat někoho do prdele, zvlášť pak do jeho vlastní, může být zábavná představa. Ale uniká mi samotný původ a důvod genitálních nadávek.
hans rössl: Láska a nenávist jsou ze stejné kaše. Jejich opakem je lhostejnost. Dokud někoho nenávidíš, pak ti na něm stále záleží. Vyrovnáš se až v momentě, kdy ti ten dotyčný začne být lhostejný. Poznal jsem to na vlastní kůži a věř mi, že láska i nenávist jsou emoce, které tě nenechají chladnou. Až lhostejnost ti dá klid, a ten nenáviděný či milovaný - je to jedno jak to je - jde k ledu a do propadliště dějin. A pak začíná nová kapitola, s čistým srdcem a čistým stolem, vše zapomenuto, jen zkušenost, která nechala na duši jizvu, která se již zahojila, tvoří tvou osobnost, píše na tabuli tvého života další řádku a ty příště již víš, co bylo špatně, co bylo dobře a snažíš se ze všech sil, aby to bylo dobře, ale ne vždy se to podaří, protože šedá je teorie a zelený strom praxe... na paní, kterou mlátíš na kendu, platí lhostejnost. Když uvidí, jak tě to míchá, jak tě sere, bude si v tom libovat a tím víc tě bude provokovat. Až lhostejnost zničí její zájem, až lhostejnost z tvé strany jí dá najevo, že ti je volná, že je vzduch, že jí nevnímáš a přestane jí bavit vysírat. Jako bys to neznala. Ale je to těžké dopracovat se k takové duševní disciplíně, aby ti to bylo opravdu vnitřně naprosto u prdele. Ne jen naoko, opravdu z hloubi duše se na to vysrat a nic neřešit, nepátrat po ničem a hlavně - nepřepínat. To máš to samý, jako když tě sere politika - jsou věci, které změnit můžeš, věci které změnit nemůžeš - a vnitřní moudrost ti řekne, jak to s čím je. A pokud se budeš pokoušet změnit věci, které nemůžeš, bude tě to frustrovat a srát a co - stejně tím nepohneš. Politika v naší zemi mně srala neskutečně - a pak jsem dospěl k názoru, že to změnit nemohu, tak nesleduju zprávy, nečtu noviny, neposlouchám rádio a ejhle - ulevilo se mi. Neřeším to, co nemohu změnit. Nemá to cenu, nemá to smysl, nestojí to ani za vteřinu mého času, který radši věnuju lelkování u řeky čuměním do proudu, poslouchám šum vody a je mi lépe, než kdybych poslouchal ty kokoty, kteří jsou zrovna u vesla ... Takže víš co, viď ?
sayonara: Jsou ze stejné kaše, ale každá tě táhne někam úplně jinam. Lhostejnost tě nikam netáhne, protože je uprostřed, stejně jako neutron tam prostě sedí a čeká.
A osoba na kendó se do mě naváží právě proto, že jsem příliš nad věcí a zvysoka se na ni směju. Jo, a prý taky proto, že jsem moc dobrá. Správně bych ji měla milovat a lízat jí šinai.
sorellina: Lhostejnost... To je jako když se pěkně vysereš a už tě to hovno netíží, když to řeknu po našem Neboj, o nic nepřijdeš, když odpustíš, stejně přijdou další sračky..
moje-kniha: Na článku mě zaujal hlavně začátek. Hranice mezi láskou a nenávistí. Píšu povídky s tímto tématem a podle mého názoru je tam i tak tenká hranice, že do ní stačí jen fouknout a spadne jako hrad z karet. Někdy se obě emoce mohou i zamotat do sebe a potom ani vlastně nevíte, jestli cítíte více to nebo tamto.
Zbytek článku se mi zdál zajímavý též, ale už se tam trochu něco ztrácelo. Myslím, že to byla ta skutečnost. Ano, mohl by mi někdo říct ,,píča", ale hlavně záleží na tom, jestli to přijmeme, nebo si z toho nic nebudeme dělat, odmávnem to a řekneme, že jsme prostě takoví. V tomto ani nezáleží, jestli je to francouzsky něco jiného, i roztomilé slovíčko může ublížit nebo nás pěkně ovlivnit. Někdo mi řekne sluníčko a hned se naštvu. Je to nevinné slovo, ale mě to prostě vadí.
sayonara: Podle mě je rozdíl v tom, v čem tloušťku té hranice měříš. Jestli v čase nebo v činech. Já jsem ji tady měřila v činech, takže ano, láska se může ze dne na den změnit v nenávist, ale musí tě tam zanést jakýsi warpový pohon po nějakém činu.
Představa, že se jednou ráno probudím vedle svého milého a budu ho chtít bezdůvodně zardousit, mi přijde nereálná.
schyzofrenyk: Já si zase u tebe tu situaci dokážu živě představit. Po vášnivé noci se probudíš vedle svého milého v jeho posteli a najdeš tam kalhotky, které rozhodně nejsou tvoje.
sayonara: Plot twist podobného ražení by byl docela zábavný. Bez něj by to byl právě onen warpový pohon, který mě přiměje k dvojité vraždě spodním prádlem.
zlomenymec: Plot twist 2: Že ty kalhotky jsou jeho zjistíš až potom, co je oba zabiješ.
sayonara: A přesně proto nám maminka říkala, že si máme na kalhotky a ponožky šít nitky ve svých barvách!