Byla bych moc ráda, kdyby lidé byli tolerantní, příjemní, kreativní, chovali se hezky k přírodě, aby nebyli manipulovatelní a vztahovační, ale to bych asi chtěla moc. Raději mi Ježíšku přines šicí stroj, men, kufr s drakem na bógu nebo nějaké hezké náušnice, ať se nechytáš za hlavu, že si zase někdo přeje něco podobně nemožného jako porozumět ženám.

Jo, příroda je občas potvora a nám dámám čas od času nadělí pár hodin radostí. A kdyby jenom dámám!

Asi si budu vydělávat literaturou.

Jeslti chcete opít rybu, nedělejte to v Ohiu. Tam je totiž podávání alkoholu těmto živočichům protizákonné.

Kam se schovala ta schopnost sednout si k počítači a nechat prsty dělat svou práci?

Ano, je to tak, už vás svou okouzlující přítomností oblažuji celých dvacet šest let a mám v plánu ještě aspoň desetkrát tolik.

Je podmračené páteční ráno, já sedím na židli Student a zkrz dubovou oponu pozoruji magistrálu. Auta připomínají tekutinu v kapiláře. Proč dubovou oponu? Před několika dny jsem si v jirkovském lese nasbírala sedm naklíčených žaludů, abych si zpříjemnila výhled na Prahu. Šest z nich povyrostlo tak, že už vesele fotosyntetizují, na místě sedmého vyrostla jakási lesní rostlinka.

Není. Ať si feministické spolky hlásají, co chtějí, rýmička je svině a měla by se léčit co nejdříve a nejrychleji.

Nedávno jsem zjistila, že mnozí si až překvapivě berou k srdci výroky některých lidí. A pak z toho vznikají všelijaké nepříjemnosti. Tak jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o některé perly, co jsem v průběhu let nasbírala a na které jsem si vzpomněla. Některé pokusy vyvést mě z míry jsou vskutku dojemné.

Na dotaz, jak vypadá plyšová vydra, se poněkud špatně odpovídá.