Na žádost mé drahé sorelliny vkládám povídku jménem Figurka. Není tam ani kapka krve, ale psala jsem to přesto já. Kdysi dávno...
Narodil jsem se a viděl tmu. A cítil dřevo. Občas jsem do něčeho narazil. Slyšel jsem hlasy. Jednoho dne mě probudilo prudké světlo. Čísi ruka mě vytáhla ven a postavila mezi spoustu krásných věcí. Dostal jsem vlastní cedulku:
Dneska jsem se neprozřetelně prokecla nad tradičním čtvrtečním pivem a jak jsem tak zkoušela strýčka Googla, vypadá to, že se mi asi tak dvakrát zvedne návštěvnost...
A přemýšlím, jestli bych toto místo neměla obléknout do slušivého růžového kostýmku, když už čekám takovou vzácnou návštěvu jako jsou mí kamarádi:-)
No, raději ne...
Nejsu přeci třináctiletá něžná dívenka, která
A dnes jsem vybrala něco trochu šíleného - Speak My Language od americké zpěvačky Laurie Anderson.
Je to trochu šílené.
Experimentální.
Mám ji ráda...
Sweet little words made for silence
Not talk
Young heart for love
Not heartache
Dark hair for catching the wind
Not to veil the sight of a cold world
Kiss while your lips are still red
While he`s still silent
Rest while bosom is still untouched, unveiled
Hold another hand while the hand`s still without a tool
Drown into eyes while they`re still blind
Love
Prohledávala jsem disk a našla jsem něco dalšího, o čem si myslím, že by se dalo zveřejnit. So hier ist es...
Navlhlý vzduch se mísil se sálajícím teplem a tvořil v jeskynním komplexu příjemnou atmosféru. Kirai seděla znuděně na ochozu a pozorovala dění pod sebou. Z malých kamenných buněk se ozývaly výkřiky
Včera jsem byla v čajovně a nutno říci, že to bylo epic. Nejhezčí zážitek tohoto týdne v příjemné společnosti. Čaj Shou Mei nezklamal. A z toho, co se mi pak honilo hlavou, jsem skoro nespala. A navíc jsme se prošli v mírném jarním deštíku Stromovkou. Takže si můžu odškrtnout další hezké navštívené místo v Praze:-)
A ráno jako obvykle jsem se probudila, zapla počítač, uvařila čaj a přemýšlím...
Včera přišel David s úžasnou pařbou. Dokonale chytlavou. Krvavou a brutální. Děti, připravte se na... Počkejte na to... Řáholeckou řež!
Ať jsem hrála za Krtečka, nebo za Rumcajse, tak jsem vždycky prohrála, ale ta blbinka mě doslova vtáhla. Když Elleshin řekla, že u hry hraje i písnička, nelenila jsem, zapla ji a při
Při prohlížení písniček, které bych se chtěla naučit, jsem narazila na verzi Brothers in Arms od Metallicy.
Ta melodie je prostě úžasná. I když možná se mi originál líbí o něco víc. Každopádně, tady je Metallica verze:
A pro pořádek ještě originál:
O víkendu jsem byla na naprosto jedinečném kytarovém semináři. Celý víkend kytary a kytary a jídla a kytary a kamarádů a dobrá, i spánku. Nejdřív jsem se děsila, že si budu připadat moc stará, ale nakonec jsem měla pocit, že se tam hodím víc než kdy jindy. Asi tuším, čím to bude...:-)
A navíc se mi všechny potřebné věci (ano, i kytara) vešly do obalu na kytaru takovým způsobem, že jsem nic nepostrádala, vypadala úžasně, voněla jsem a ještě jsem ostatní pobavila.
A ve čtvrtek na pivu jsem si na sluníčku spálila kolena.
A před nějakou dobou nastal ten den. Napsala jsem povídku, která není ani trochu depresivní. A ani jsem ji nechtěla zveřejňovat, takže pokud na mě teď budete zlí, stáhnu ji a napíšu místo ní takovou depresárnu, že z toho i vaše RAMky spáchají sebevraždu!
Hodiny