Abych také vzbudila alespoň letmý dojem, že jsem naprosto normální, že mi ze zkoušek nehrabe, tak jsem se rozhodla zveřejnit jeden z mých zápočtových úkolů na francouzštinu. I když... Po přečtení ten dojem mého psychického zdraví asi rychle zmizí, ale co už...:-)

Panikááá!!!

Panikaaa!

Panika...

Nápady na povídky se mi hromadí, hladina nejrůznějších hormonů v krvi je nebezpečně nestabilní. Včera jsem měla naprosto luxusní panic attack. Jupí! Dnem i nocí se učím na státnice. Pozitivní na tom je, že na rozdíl od minulého zkouškového jsem neztloustla. Ještě trochu stresu a vejdu se zase do svých oblíbených společenských kalhot.

Panikáá!!!

Panika...

V

A tak opět usedám k počítači, abych zdokumentovala několik předešlých dní. Především seminář Fyzikálního ústavu UK.

Všechno začalo tím, že jsem si přibližně před dvěma týdny uvědomila nepříjemnou skutečnost - kvůli semináři budu muset  bakalářku dopsat o týden dříve, než je oficiální deadline. Neboť potom už ve škole stejně nebude nikdo, kdo by mi s prací pomohl. Načež jsem se vrhla

Hamburk je kouzelné město, kdybyste náhodou nevěděli. Ono Německo samo o sobě je nádherné, Němci jsou moc milí lidé a němčina je okouzlující, na rubu německých eurodrobných je krásná dubová větévka... Ich bin verliebt!

Přístav má magickou atmosféru, příjemně tam fouká. Na Bílou sobotu jsme se projeli lodí k tradičnímu velikonočnímu ohni, vypadalo to, jako kdyby někdo udělal něco velmi nehezkého

Na žádost mé drahé sorelliny vkládám povídku jménem Figurka. Není tam ani kapka krve, ale psala jsem to přesto já. Kdysi dávno...

Narodil jsem se a viděl tmu. A cítil dřevo. Občas jsem do něčeho narazil. Slyšel jsem hlasy. Jednoho dne mě probudilo prudké světlo. Čísi ruka mě vytáhla ven a postavila mezi spoustu krásných věcí. Dostal jsem vlastní cedulku:

Dneska jsem se neprozřetelně prokecla nad tradičním čtvrtečním pivem a jak jsem tak zkoušela strýčka Googla, vypadá to, že se mi asi tak dvakrát zvedne návštěvnost...

A přemýšlím, jestli bych toto místo neměla obléknout do slušivého růžového kostýmku, když už čekám takovou vzácnou návštěvu jako jsou mí kamarádi:-)

No, raději ne...

Nejsu přeci třináctiletá něžná dívenka, která

A dnes jsem vybrala něco trochu šíleného - Speak My Language od americké zpěvačky Laurie Anderson.

Je to trochu šílené.

Experimentální.

Mám ji ráda...

www.youtube.com/watch

Sweet little words made for silence
Not talk
Young heart for love
Not heartache
Dark hair for catching the wind
Not to veil the sight of a cold world

Kiss while your lips are still red
While he`s still silent
Rest while bosom is still untouched, unveiled
Hold another hand while the hand`s still without a tool
Drown into eyes while they`re still blind
Love

Prohledávala jsem disk a našla jsem něco dalšího, o čem si myslím, že by se dalo zveřejnit. So hier ist es...

Navlhlý vzduch se mísil se sálajícím teplem a tvořil v jeskynním komplexu příjemnou atmosféru. Kirai seděla znuděně na ochozu a pozorovala dění pod sebou. Z malých kamenných buněk se ozývaly výkřiky

Včera jsem byla v čajovně a nutno říci, že to bylo epic. Nejhezčí zážitek tohoto týdne v příjemné společnosti. Čaj Shou Mei nezklamal. A z toho, co se mi pak honilo hlavou, jsem skoro nespala. A navíc jsme se prošli v mírném jarním deštíku Stromovkou. Takže si můžu odškrtnout další hezké navštívené místo v Praze:-)

A ráno jako obvykle jsem se probudila, zapla počítač, uvařila čaj a přemýšlím...