Probudila jsem se před osmou. To kdože přesně programoval moje záležitosti, že se probudím skoro vždycky se světlem, i když vím, že bych měla spát ještě pokud možno několik hodin?
Ale co už. Puchýře na patách nevypadají už tak krvavě, hlava mě nebolí, mám dobrou náladu a hlavně mám celý pokoj pro sebe a můžu hrát na kytaru, dokud se nezačnou stahovat okolopřebývající s děsivými zbraněmi v rukou. Možná bych mohla vytáhnou i Malverinu, moji elektriku... Když už je neděle dopoledne, že?
Zjistila jsem, že v letním semestru budu dělat zkoušku z japonštiny. Jej. Nějak jsem si při jejím zapisování nevšimla, že mě to automaticky zapsalo i na letní semestr, který končí zkouškou. No ale co už. Přeci zbaběle neprchnu! A bude to hezký autogram v indexu :-)