Sayonara | Ereandil Aleanath

Vytvářím novou postavu do Dračáku. Je to kupodivu opět elf, ale tentokrát na to chci jít jinak a dřív než postavu použiju ve hře, ji chci mít pořádně propracovanou, aby se mi s ní dobře sžívalo. Tak co, jak se vám Felix D. Laveille líbí? Je to sice jen extra krátký prolog, ale jakmile provedu krátké úpravy v první kapitole, přihodím sem i tu. A máte i nějakou svou zamilovanou postavu z nějakého RP?

Možná tomu nebudete věřit, ale podařilo se mi přečíst knížku. Celou. Můj mozek nějakým záhadným, kouzelným a zcela nepochopitelným způsobem na chvíli přestal protestovat a říkat věci jako: "Hej, to bolí, doval víno, mně se nechce." Takže nastala zcela jedinečná situace, že si pamatuju zároveň začátek i konec knížky, a dokonce i to, co k tomu chci napsat. A výjimečně to zkusím i bez spoilerů, kdybyste si náhodou taky chtěli zpříjemnit dlouhé zimní večery.

Všem svým čtenářům, stalkerům, přátelům a komukoli jinému, kdo zabloudil nebo cíleně přišel na můj blog, přeji hezký den.

Tak. Dočteno. Že tohle nebude odpočinková nenáročná literatura, mi bylo jasné už ze samotného námětu - Charlieho Gordona pomocí operace a hormonálních injekcí vytáhnou z mentální retardace až k výšinám geniality. On pak postup, který mu změnil život, zkoumá pomocí svého nově nabytého intelektu a geniální laboratorní myši Algernon, která stejně jako on zákrok podstoupila. Algernon však začne vykazovat známky mentální degradace, a tak Charlie stojí před nelehkými otázkami. Bude se i u něj jednat o dočasný efekt a co to pro něj znamená?

Spoiler alert!