Bílá nostalgie und so...

A tak jsme se konečně dočkali!

Sedím u stolu, ve skleničce delikátní Pálavu, za okny sněží... Krásné velké chundelaté vločky se sypou z nebe a zoufale bojují s rozpálenou silnicí... Ale je to nádhera! Celý rok jsem se na to těšila. No dobře, tak čtvrt roku...

Měla bych se učit biologii a japonštinu, ale what the hell. Občas můžu popít s taťkou a s Verčou, zvlášť když jsme si připili na všechny, kdož se musí učit :-)

Nechť sněhové vločky potěší každého, kdož v dobrém prochází kolem mých stromů, na kterých vlají útržky mých myšlenek...

Berte mě moc obrazně :-)