Zkouškové podruhé und so...

Letošní zimní zkouškové zvládám zatím docela v pohodě, což mě příjemně překvapilo. První zkouška z Molekulární a buněčné biologie pro biofyziky byla docela v pohodě, uměla jsem snad skoro všechno a učení jsem si užívala, protože jsou to ohromně zajímavé věci.

Zápočet z japonštiny jsem raději vzdala, protože jsem si nechtěla pokazit dobrou auru nějakou příšerností, kterou bych musela odevzdat, takže to se taky nepočítá jako vyhození. A předmět Transformace a přenos energie v biosystémech byl podobný případ - pan docent Heřman mi nechtěl dávat trojku, tak jsem se s ním nehádala. Zase tolik mě čas netlačí, udělám to raději pořádně, než aby si o mně myslel, že jsem srab. Stejně je to divné, když vás zkouší člověk, co hrál na biofyzikálním semináři na vaši kytaru. Ještě ke všemu velice rozvernou písničku :-)

Ve čtvrtek jsem se mihla s Tomem na zpívání na schodech, trochu jsem protáhla Eskarině struny, šla jsem si lehnout a probudila se s angínou. Po rychlém zhodnocení mých kolejních zásob - prakticky neexistující - jsem si to musela nechat potvrdit doktorkou a dostala jsem antibiotika na deset dní. Nemůžu pít. Sakra. Učit se s angínou taky není nic moc extra, ale jsou horší věci...

Včera jsem byla na Rentgenové strukturní analýze, ne že bych zkoušky nějak zvlášť milovala, ale bylo to pohodovější, než jsem čekala. Nakonec mi pan doktor Pospíšil sdělil, že sice vím spoustu věcí, ale musí je ze mě hrozně dolovat. Takže za dvě. Beru to jako pozitivní zhodnocení...

A konečně dneska jsem se vypravila za panem profesorem Štěpánkem, což jsem považovala za nejtěžší zkoušku semestru kvůli hromadě kvantovky, ale taky jsem nechtěla před panem profesorem vypadat blbě. Dostala jsem dvojku, za kterou jsem ráda, sice jsem si mohla vzpomenout na víc věcí, ale co už...

Takže už mi zbývá jenom zápočet z japonštiny a další pokus na Transformaci energie a jsem v pohodě!

A moji spolubydlící antropologové jsou s definitivní platností párek naprostých überdementů. Jsou to neskuteční dobytci. Antropolog muž je sexistické machohovado, které krká a kdovíco ještě před svou drahou polovičkou, a je mu jedno, že to slyší celé patro. Antropolog žena je nepřátelsky laděná podrážděná slepice, která není schopná odpovědět na pozdrav. A společně v kuchyňce vytvářejí něco, co by se dalo nazvat evoluční pokus - pokouší se vytvořit nové životní formy ze špíny. Někdy jim to vrátím. Vidím to na vstříknutí kyseliny máselné pod dveře.

To byla jenom taková negativní vsuvka, aby nedošlo k nenadálému výkyvu optimismu a zhroucení serveru :-)

Nicméně o moc lepší zkouškové jsem si nemohla přát!