Včerejší sobota byla kouzelná. Poobědvala jsem s taťkou, měli jsme mořského vlka s brambory, dali jsme si k němu sklenku Pálavy a potom úžasně voňavou kávu z Nikaraguy. Pak jsem popřála mamce k narozeninám a rychle utíkala do čajovny. Bylo krásně, sluníčko svítilo a ve vzduchu se vznášelo jaro. Přišla jsem asi o čtvrt hodiny později a nikde nikdo, tak jsem vytáhla kvantovku a na chvíli jsem se zakoukala do Hamiltoniánů. Nenapsala jsem ani dva řádky a přišla Maruška. Popřála jsem jí a pokecaly jsme, po chvíli se k nám připojil i Leoš, byl trochu ospalý, tak jsme ho nechaly v čajovně a šly se podívat na výstavu karikatur před čajovnu.
Potkaly jsme se tam s Damiánem, který měl dorazit, a ještě s dvěma studenty, tak jsme popili něco vína a chvíli poslouchali pouličního kytaristu. Nechala jsem Marušce zahrát Ráda se miluje, protože patří k jejím oblíbeným písničkám, a nějakou dobu jsme zpívali. Chtěla jsem si zahrát taky, ale on byl levák, tak jsem jenom koukala a poslouchala. Pozvali jsme kytaristu Renka a jeho kamaráda Roberta do čajovny a vrátili se tam. Seznámila jsem se tam i s Maruščinou kamarádkou Evčou, medičkou, přinesla kytaru, tak jsem si zahrála aspoň na její. Leoš potom odešel, jsou s Maruškou teď trochu smutní, tak jsem v duchu prosila všechny přírodní síly, aby se všichni nehezcí démoni přestěhovali od nich jinam. Snad se nic ošklivého nestane...
Z čajovny jsme odcházeli asi v jedenáct, udělali jsme si procházku nočním Hradcem, byla sice zima, ale krásně. Pak jsme si ještě dlouhou dobu povídali, než přišel i Leoš a usnuli jsme. Ráno jsem se snažila šířit dobrou náladu a praktikovat magii, možná to i fungovalo, protože s ranním sluníčkem se roznesla pokojem i lepší nálada...