Sayonara | Prázdninové snění und so...

Poté, co se mi zdál dnešní půvabný sen, jsem se rozhodla, že bych si mohla své další nedávné sny sepsat.

Pokud je pravda, že to, co se člověku zdá první noc na novém místě, se splní, čekají mě úžasné věci. Na chatě na Vysočině, kde jsem byla s Tomem a několika jeho kamarády, se mi zdál můj druhý zapamatovaný létací sen v životě. Taťka si koupil malé letadlo, které mělo pod tělem sedátko pro jednoho člověka. Tam jsem seděla a užívala jsem si letu, když taťka létal. Bylo to krásné.

Potom jsem se ocitla na nějakém místě, kde byla i mamka, která mi řekla, ať uklidím nějaké jídlo. Nechtělo se mi na to sahat, protože to smrdělo, tak jsem zakouzlila a silou kouzla jsem všechno shrnula na hromadu. Paráda. Umím kouzlit.

Před několika dny jsem se ve snu ocitla na koleji a sledovala jsem, jak se Shiraz, můj nejmilovanější had, rozpadla na třetiny. První dvě třetiny ožily a dorostly do celých hadů, a když zjistily, že se nemůžou sežrat navzájem, vrhly se na ocasovou třetinu, která nedorostla.

Pak jsem byla někde jinde a snažila se utajit svou komunikaci před nějakým mimozemšťanem. Používala jsem k tomu dva mobily, jeden jako vábničku a uchvatitele pozornosti, druhý jako opravdový komunikační prostředek. Ufoun mi na to skočil.

Po nějaké době jsem se tu samou noc ocitla na sjezdovce, kde jsme s Tomem sledovali lyžaře. A Tom mě začal hecovat, že určitě netrefím lyžaře do hlavy. A coby ne?! Vzala jsem vzduchovku, zamířila a samozřejmě jsem se trefila. A milý lyžař se skácel na zem. Hned mi bylo jasné, že po mně půjde policie, tak jsem se sebrala a zdrhla do Francie. To zase někdy budu poslouchat Toma, až bude mít nějaký super nápad!

A dnes se mi mimo jiné zdálo o kolejích 17. listopadu, kam se z protější budovy, která tam ve skutečnosti vůbec není, snažili dostat dva chlapi. Měli nějakou speciální plachtu. A když jeden přistál, vzala jsem hrníček, který nemám moc ráda, a sejmula jsem ho hrníčkem. Nejdřív mu (hrníčku) upadlo jenom ucho a odrazil se od chlápka zpátky, ale pak jsem zamířila lépe a dotyčný narušitel to konečně vzdal a spadnul dolů.

Potom jsem byla v kouzelnické škole a řítil se na nás nějaký fireball. Všichni tam stáli a pálili do toho nějaké neúčinné střely, až musela přijít Hermiona, použít nějaké slušnější kouzlo a všichni byli zachránění.

Toť vše a těším se na další!