Východ slunce und so...

Vedro mi leze na mozek. Napadají mě (h)různé věci. Rozličné, řekla bych se vzpomínkou na Terryho Pratchetta. Nebo je to ode mne taky nehezké, svádět svoje vlastní nápady na sluníčko, které vlastně asi za nic nemůže.

Už dva dny fouká silný vítr ze severu, dneska jsem se probudila asi ve čtyři hodiny a už jsem neusnula. Tak jsem koukala na hvězdy a čekala na východ slunce. Dokonce jsem viděla "padat hvězdu". Třikrát. Potom začal vycházet Měsíc, nejdřív jako nepatrný záblesk mezi kopci, pak vystoupal lehce nad obzor a vypadal jako kolečko od mokré skleničky, s přibývajícími slunečními paprsky slábnul, až zmizel docela.

Dnes se jedeme podívat do Chanii, prý nejhezčího zdejšího městečka. Bude se konat ochutnávka vína. A během dne budu postupně zveřejňovat další díly dračákových příběhů, poslední jsem napsala večer před spaním a bude i s obrázky!