Smile a lot, řecké legendy und so...

Naší první zastávkou byla soutěska a vodopády. Řekové v době turecké nadvlády museli skrývat kostely, tak je stavěli na nepřístupných místech a ve skrýších, jednou z nich byla i ona soutěska, kterou jsme navštívili. Celá Kréta je porostlá bílými a růžovými oleandry, tymiánem a šalvějí.

Pokračovali jsme do Spili, malého městečka, kde jsme absolvovali ochutnávku raki a kde se nachází magický kostel, který plní tajná přání (prý ověřeno, ale z vědeckého hlediska bych tomu věřila až po více než jednom pokusu).

Pak jsme navštívili palác Festos, menší verzi paláce v Knóssu. I když měl kdysi jen slabých tři sta místností, je prý historiky víc uznáván než Knóssos, protože ten je dostavěný podle čísi fantazie. A náš průvodce nám pověděl první legendu, nejznámější příběh z Kréty...

Kdysi dávno se chtěl Mínos stát králem. Aby získal vliv a sílu a mohl se jím stát, požádal svého strýce Posseidóna o býka, posvátné zvíře. Stal se králem a podle úmluvy měl býka Posseidónovi obětovat, tak ale neučinil, což boha naštvalo, očaroval jeho ženu, která se pak pod vlivem kouzel zamilovala do býka a počala s ním syna – Mínotaura. Mínos se polekal a dal ho zavřít do bludiště. Mínotauros byl kruté stvoření. Každý rok mu museli přivést sedm nevinných panen a sedm nevinných mladíků. Kréťané je odváděli z podrobených kolonií, mezi nimi byly i Athény. Jednou z mladíků z Kréty byl i královský syn Theseus, který se rozhodl obludu zabít. Zamilovala se do něj Ariadné, královská dcera, která mu věnovala očarovaný meč a červené klubko. Theseus Minotaura zabil a za pomoc Ariadné slíbil, že si ji vezme za ženu. Když se ale vraceli, Ariadné padla do oka bohu Dionýsovi a ten o ni Thesea požádal. Protože Theseus neměl Ariadné rád, počkal, až chudák holka usne, s celou výpravou prchli a Ariadné nechali Dionýsovi. Theseus se pak zamiloval do Fedry, mladší a údajně krásnější sestry Ariadné a chtěl si jí vzít s sebou domů. Jenže! Zapomněl na signál, který měla dát loď jeho otci – zapomněli vyvěsit bílou vlajku. A jak se tak vraceli s černou vlajkou, král z toho ze žalu skočil z útesu. Fedra se pak zamilovala do Theseova syna z prvního manželství Hipolita a napsala mu milostný dopis. Pak zpanikařila, napsala dopis svému manželovi, kde sdělila, že se jí Hipolito snažil svést, a zabila se. Theseus se na syna naštval a poprosil bohy, aby mu něco provedli. Ti jeho kočár svrhli z nebe a Hipolito zemřel. A Thesea pak zabil člověk, kterého pokládal za přítele...

Zamotané, ale zapamatovala jsem si všechny postavy a jejich vzájemné vztahy, i když jich bylo víc než v argentinské telenovele. Pak jsme se vydali do Gorthu, starého zničeného města s památným platanem. A náš průvodce nám řekl druhou legendu.

..

Zeus, nejvyšší z bohů se narodil v jeskyni na nejvyšší hoře Kréty. Vzal si Heru, chytrou a krásnou ženu, která se tak stala nejvyšší bohyní. A Zeus byl pořádný kus prevíta, pořád se zamilovával na špatných místech. Ale protože Hera nebyla hloupá, aby ji oblbnul, musel na sebe brát různé podoby jako zlatý déšť nebo labuť. Jednou se zamiloval do dívky Europé. Proměnil se v býka a přišel k ní. Ona byla nadšená, že na sebe krotké zvíře nechalo věšet květinové věnce, které uvila, a rozhodla se, že se na něm povozí. Zeus se v tu chvíli však proměnil v orla, unesl ji na Krétu a pod památným platanem si potom užívali. Europé mu porodila spoustu dětí, z nichž nejznámější byl Mínos, první krétský král...

A během cesty na proslulou pláž Matala jsme slyšeli legendu třetí...

Řekové postavili město. Nicméně nevěděli, jak jej pojmenovat, rozhodli se tedy, že uspořádají mezi bohy soutěž – který z nich jim přinese lepší dárek, podle toho město pojmenují a navíc bude jeho patronem. Do soutěže se přihlásil Posseidón, bůh moří, a Athéna, bohyně války a moudrosti. Posseidón se rozhodl věnovat Řekům vodu. Zableskoval, zahromoval a na těch místech vytryskly ze země prameny. Protože to byl však bůh moří, trochu to zkazil a ze země tekla slaná voda. Nu, Řekové nebyli příliš nadšení. Athéna nabrala z Posseidónových pramenů vodu a na místě, kde ji vylila, vyrostl ze země olivovník. Řekové na strom koukali se značnou nechápavostí, tak jim to bohyně musela vysvětlit. Řekla jim, že jim dala strom, který přináší tři dobré věci – stín, olivy a protože ty rostou mimo zemědělskou sezónu, tak je olivovník také prostředkem proti zimní nudě. A vyhrála soutěž:-)

Matala je malé městečko s velice známou pláží. Ve skále nad ní jsou jeskyně, které byly původně románskými hroby, potom příbytky prvních křesťanů, pak se v nich skrývali vojáci a nakonec v nich bydleli hippies, díky nimž je Matala tak známá. Dodnes se na pláži pořádají koncerty a hippies tam prodávají šperky a jiné ozdoby. Potkali jsme je také, mimo jiné taky hipíka z Argentiny, s kterým jsme se daly s Verčou do řeči. Prodával náušnice, chtěla jsem si je koupit, ale nemáme už skoro peníze, takže nic... Tak jsme se s ním vyfotily, dala jsem mu českou korunu pro štěstí a on nám sdělil, ať se hodně usmíváme. Smile a lot... Tu jeho nekonečnou pohodu jsem mu záviděla...

Pak jsme je ještě chvíli sledovaly, bylo jich tam asi deset a hráli na kytary a bubínky a já jsem chtěla taky, ale bála jsem se a navíc nám zbývalo už málo času...