Sacuki cup 2015

V neděli si mé zbraně připsaly dalších pár zářezů!

Účastnila jsem se totiž Sacuki cupu v Praze, akce, kdy si za pár stovek můžete užít spoustu legrace a adrenalinu. Do juniorů se mi nacpat nepodařilo, zato jsem se ale napsala na ženy a open. V ženách se mi zase tak nedařilo, protože to byly jednak mé první zápasy, kdy jsem se ještě musela srovnat s nebývale vysokou hladinou adrenalinu, a také ty holky to uměly líp než já.

V open jsem bojovala mnohem lépe. Nad jednou kolegyní jsem vyhrála, Elišku jsem neporazila (jaké to překvapení, když je v reprezentaci), i to ale stačilo na postup ze základní skupiny (heh, já začínám ovládat sportovní terminologii!). Po těch dvou rozřazovacích soubojích jsem měla úplně zkreslené vidění, snížilo se mi rozlišení a viděla jsem duhové čárečky. Bylo to hrozně zajímavé, efekt adrenalinu asi záleží na tom, jestli člověk vyhrává nebo prohrává.

A pak jsem se potkala s další kamarádkou z Kacubó, takže jsem po vášnivém boji vypadla.

Ale aby toho nebylo málo, kolega z Hradce mě pozval do týmu Sever, kdy jsme bojovali proti Jihu (severní a jižní dójó v ČR) a vyhráli jsme. Během toho týmového zápasu byla úplně nejlepší atmosféra, sice to vypadá banálně, ale když jsem slyšela ostatní lidi z týmu, jak mě podporují, docela mě to povzbudilo a byla jsem hustá. :-) A ta úžasná atmosféra byla taky způsobená tím, že tam bylo hodně Nozomáků z Hradce, což je taková zábavná a milá smečka šílenců. Škoda, že v Hradci je jenom jedna akce před Vánoci a zbytek je v Praze nebo kdesi daleko na Moravě...

A během šesti zápasů se mi podařilo dát pět platných zásahů, což je můj osobní rekord. Takže všichni, kdož jste tam nebyli, jste přišli o historický okamžik.

Přeji vám hezký den a já se jdu věnovat těžkému životu matfyzáka, čekají mě přednášky ve Sporthotelu Dolní Morava, nějaký ten coffee break, večeře, večerní hraní na kytaru, sauna a prostě všechny ty hrozné věci, které musí vědec během své kariéry podstoupit.