Jednoho krásného žhavého dne jsem šla ze školy, přemýšlela jsem, co podniknu s načatým odpolednem, a hleděla jsem si svého. Znáte to, being awesome, and stuff.
Když vtom mě najednou zastavily dvě sympatické paní důchodového věku, prý jestli se mě můžou na něco zeptat. Dle jejich oblečení jsem soudila, že se chtějí někam dostat a že zase budu muset po chvilce vzpomínání říct, že jsem vlastně z Hradce a Prahu moc neznám.
Nicméně dámy se mě neptaly na cestu k nejbližšímu divadlu či muzeu, místo toho se mě zeptaly, co si myslím o Bibli. No, co bych si o ní myslela. Je to kulturní dědictví Evropy, ale víc než projevů božských entit je tam vlastní invence autorova.
Načež jsme chvíli debatovaly nad mou teorií tripujících proroků na svatých místech. Nevím, jestli se jim líbila představa sjetého Ježíše, Buddhy a nevím, kdo všechno v těch stepích, horách a pouštích tripoval, ale byly profesionálky a neposlaly mě s tím do řiti. Možná to bylo tím, že jsem na ně nechtěla být až tak zlá a místo "sjetého" jsem použila "v jiném stavu mysli" nebo podobný společensky přijatelný blábol.
Nějak však nevzaly mou teorii vzniku Bible, že lidem totiž nestačí pouhé sdělení "Nebuďte kurvy a chovejte se k sobě slušně", ale potřebují ještě definici toho, jak moc slušně se k sobě musí chovat a kolik sviňáren ještě mohou udělat, aby nebyli považováni za ony pracovité dámy noci. Takže co autorovi zbývalo, než jim to tam napsat jak pro blbečky, kdy že se mají věnovat modlitbám, odkdy dokdy a co za to.
Pak se mě zeptaly, co studuju, načež jsme se začaly bavit o molekulární biologii a evoluci. A jedna z dam pak prohlásila, že v Bibli jsou důkazy boží existence, načež jsem se jí tedy zeptala, jestli náhodou s důkazem neztrácí víra smysl. A na závěr jsem dostala Strážnou věž a plátek Probuďte se.
S Tomem jsme to pročítali. Bylo to poučné. Dověděli jsme se, že máme poslouchat své rodiče a učit své děti sebeovládání.
Zvláště nás pobavil titulek: "Pobav se dobře u televize a podívej se třeba na film 'Poslouchej své rodiče'", ale byli jsme trochu zklamaní, že jsme se nedověděli nic takového, jako kde máme za úplňku tancovat kolem kotle s krví čerstvě obětovaných paniců.
Prostě standardní mějte se rádi, Jehova vás miluje, i když občas masturbujete, ale hlavně prchejte před smilstvem!