Nechápu, chápu und so...

Dnes jsem se zamyslela. Zamyslela jsem se a zachvátil mě pocit, že některé ze svých myšlenek musím nutně zvěčnit v temném lese mého blogu. Občas mě totiž přepadají filosofické myšlenky...

Existují věci, které nechápu. Nechápu a pravděpodobně dlouho nepochopím.

Nechápu jednu vdanou paní, která třicet let setrvává v manželství s naprostým ignorantem, který si jí neváží, a když se jí konečně naskytne příležitoast s něčím skoncovat a odejít za mužem svého srdce, tak váhá a zdráhá se cokoliv měnit.

Nechápu lidi, kteří mají nutkavou potřebu mi sdělovat, jak by mě rádi viděli a jak moc by rádi šli zase do čajovny, a když tedy čajovnu uspořádám, tak nepřijdou (a vyrukují s nějakou trapnou výmluvou), případně se objeví na dvacet minut, aby mi pak za nějaký čas zase psali, proč nic nepořádám. Čajovny v Hradci jsem přestala (alespoň na nějakou dobu) organisovat, protože mě jistí lidé svým neuctivým a nezodpovědným přístupem odradili. Nemám potřebu se komukoliv vnucovat a plýtvat svým časem na jedince, kteří si toho neváží nebo se alespoň tak chovají.

Naopak si vážím těch, kteří mě nemají rádi a nesnaží se to maskovat nějakou diplomatickou akrobacií. Sice za to, že mě nemají rádi, je také nemám ráda, nicméně mě neznechucují a na stupnici sympatií jsou o něco výš než ti diplomati.

Nechápu vedení hotelu, které je tak lehkomyslné a úmyslně se rozhodně poškozovat jeho dobré jméno podáváním nepoživatelného jídla. Škoda, Damnoni Bay je krásný čistý hotel na kouzelném místě, pro mě ovšem má už navždycky nálepku "krásný hotel z hnusným jídlem". A takový má potenciál!

Nerozumím čtyřem lidem, kteří jedou na dovolenou a suverénně začnou na řeckého číšníka mluvit česky. A se ještě diví, že jim nerozumí. A pak že já se chovám arogantně! (tito čtyři ještě po večeři probírali svůj sexuální život takovým způsobem a tak vulgárně, že jsem musela odejít, abych se nepozvracela)

Nechápu lidi, co si pořád jenom stěžují, ale když mají se svým problémem něco udělat, tak se zdráhají nebo nedej bože zadržují ty, kteří jim chtějí pomoct. Když už si na něco začnu stěžovat, tak se nezdržuju a rovnou jednám, ne?!

Nemám ráda lidi, kteří rozhlašují, že nemají rádi Němce a němčinu a ani se nad tím nezamysleli. Neboť já jsem se nad němčinou zamyslela, lehce jsem ji prozkoumala a připadá mi naprosto kouzelná. Na první poslech sice trochu chladná a tvrdá, ale ve skutečnosti kouzelně jemná, jenom to není hned slyšet. A že jsou Němci chladní? Nemyslím. Jsou to velice sympatičtí lidé. Nevítají se nijak jižansky, nelíbají se na seznámení atd., ale zase když vás někdo z nich obejme, tak už víte, že to něco znamená, a to je podle mě mnohem milejší než kdyby objímali každého. A Francouzi nejsou arogantní! To si určitě vymysleli lidi, co nakráčeli do malého obchůdku a začali žvanit česky a divili se, že jim prodavač nerozumí a divně na ně kouká.

Vůbec nemám ráda, když se někdo hlásí k názoru jenom proto, že je to obecně přijímaná norma, nezamyslí se nad ním a nejsou ochotní nad ním diskutovat. Já se dobrovolně hlásím k tomu, že jsem podivná. Líbí se mi Dexter, protože má kouzelný úsměv a je to nebezpečný psychopat, který však má svůj svět. A když jsem viděla fotku onoho Nora (v žádném případě nesouhlasím se střílením do nevinných lidí!!!) a nevěděla jsem, kdo to je, tak mě taky naprosto okouzlil. Asi je na psychopatech něco podivně magického, možná to mají v očích, nevím... Možná kdyby to nebyli až takoví cvoci, tak bych se s nimi kamarádila a snad bychom si i zajímavě popovídali...

A abych vyplula z hlubin své mysli - nepochopila jsem také motivaci jisté Polky, která strávila deset krásných dní na kouzelné Krétě ležením u bazénu a opalováním se v jednodílných (!) plavkách doruda.

Na druhou stranu chápu, jak si někdo může kupovat pořád nové a nové boty. Protože já dělám něco podobného s náušnicemi. A co z toho vyplývá? Pravděpodobně to, že jakmile něco neudělám sama, tak to nemám šanci pochopit, což znamená, že spoustu věcí nepochopím asi nikdy. A možná je to dobře. I když jsem měla chvilky, kdy jsem si říkala, že budu na všechny (nebo aspoň na někoho) zlá a hnusná, abych se pak nemusela ptát větru, proč se něco stalo právě mě, a rovnou bych věděla, za co to bylo, ale... Nakonec mi to vůbec nejde...:-)