2015 malých radostí...

... A stále přibývají!

No dobře, všechno jsem nesčítala, ani asi úplně nechci. Nicméně jsem si říkala, že ohlédnout se za hezkým rokem bych mohla. Ještěže mám tenhle blog, aspoň vím, co se dělo! Tak třeba v lednu jsem vyrobila reklamu na naše oddělení a někdo ten poster ukradl. A také jsem měla svoje poslední zkouškové a státnice.

V únoru jsem musela vyplnit daňové přiznání, s čímž mi pomohla kouzelnice na matfyzu, a taky jsem byla s kamarády a s Tomem na běžkách.

V březnu jsem se účastnila EKO výzvy a nakupovala bez plastových obalů. Doporučuju. Ochutnala jsem také červí dort od neznámé slečny. Nedoporučuju. Ty potvory mají takové ty ostré konečky, které škrábou v puse.

V dubnu jsem měla závody, Mini Muga, kde jsem vyhrála třetí místo. A taky jsem měla narozeniny, kdy jsem vyhrála poslední n na n-tý rok.

V květnu jsem byla v Bordeaux na konferenci. Bylo to super. Francie je dokonalé místo k pořádání konferencí.

V červnu jsem se stala seriózně pracujícím člověkem a začala jsem vybírat byt.

V červenci byl ICAVS, moje další konference, tentokrát ve Vídni. Rovněž super místo k pořádání konference. Ono asi většina míst je dobrých, když je dost sponzorů. S kamarády jsme taky vyrazili do Polska a rozšířila jsem si svou slovní zásobu o drogy, což jsou cesty.

V srpnu jsem s Mariánkou, která mi zařizuje finance, páchala hypotéku. A bylo vedro.

V září mi můj hodný pan šéf půjčil Berlingo, abych se mohla přestěhovat. Přestěhovala jsem se. Tomáš se přestěhoval několik dní po mně.

V říjnu se asi taky něco dělo, ale nemám k tomu žádné zajímavé články na blogu.

V listopadu jsem přednášela na konferenci s názvem Pigmenty a pojiva. Bylo to adrenalinové, ale potom byla barmanská show a koktejly celý večer zdarma, takže jsem se mohla nějak zregenerovat.

A prosinec, ten je taky fajn. Koupila jsem si digitální pianino. Konečně přišly postele. Třicátého mi bylo hrozně špatně, a jelikož mi nikdy nic nezabírá, kamarádka mi nabídla tatranský čaj a medovinu. Bylo to dobré. První analgetikum, které zafungovalo. Pak odešla spát a nechala mě u počítače. Rozesílala jsem zprávy. I přes svůj stav jsem byla schopná se dostat přes své supersilné heslo a páchat věci. A nakonec jsem po sobě zametla stopy, vymazala historii a všechno ostatní, aby nikdo včetně mě nevěděl, co jsem prováděla. Tři z mých výtvorů jsem už našla. Nakonec byly lepší, než jsem se bála. Další ke mně ještě nedorazily. Ráno jsem seděla před jejím počítačem a přemýšlela, jaké má heslo, abych zjistila, co jsem všechno udělala. A nevěděla jsem ho. Bylo to beztak jméno kočky nebo něco podobného. Ale mé střízlivé já tohle neovládá.

Ale dneska jsme s taťkou a s Inkou zašli na hradecký novoroční videomapping s ohňostrojem. Bylo to epické, zmapována byla budova radnice a promítaly se na ni obrazy z bitvy z roku 1866 a závěrečný ohňostroj byl též kouzelný. Sice trval asi minutu a půl, ale krásný byl.

Takže se mi rok líbil a ten další bude taky fajn.

Hezký večer!

Ereandil out.