Spoiler alert!
Tenhle film mi doporučil David, takže jsem se na něj už předem těšila. Film je zajímavým projektem průzkumu mysli jistého Joela, uzavřeného muže, který jednoho dne potká extravagantní a extrovertní Clementine. Ta je velice impulsivní a pro fuck nejde daleko a jednoho dne si nechá Joela vymazat z paměti na experimentální klinice.
Ten je z toho zdrcený a rozhodne se Clementine rovněž vymazat ze své paměti. V průběhu procesu si ale začne uvědomovat, že vlastně Clementine miluje a nechce přijít o krásné vzpomínky na ni, tak spolu v jeho mysli utíkají do nejzažších koutů jeho paměti, aby se vyhnuli vymazání. Což se jim sice nepodaří, ale všechno dobře dopadne. Ve filmu se střídá minulost s přítomností a budoucností takovým způsobem, že jsem z toho byla nejdřív trochu zmatená. Ale co už, viděla a pochopila jsem Mulholland Drive, tak mě takovéto decentní skoky nerozhází.
Rozhodně doporučuji ke shlédnutí, ale raději ve stavu, kdy budete schopni aspoň trochu přemýšlet, jinak vám některé věci nemusí dojít...