Litvínov und so...

 V neděli jsem změnila své souřadnice a nacházím se o něco severozápadněji a jsem v Litvínově u sestřenky Daniely. Už jsem nějakou změnu potřebovala. Je tu hezky. O rozruch se nám tu stará Míša, malý, téměř pětiletý prevít s kouzelným úsměvem, který nenechá nikoho na chvíli v klidu. Ale mám ho ráda, šmejdíka. Když jsem tady byla předloni a bylo mi smutno, tak mi přišel dát pusu a přitulit se:-)

A zítra vstávám nechutně brzo, neb jedu do Prahy na zápis. V 8:30. Ne že by se mi zrovna dvakrát chtělo vstávat kolem páté, ale zase se těším na spolužáky. Připadám si jako feťák, co má absťák, jak se na ně těším. A hned po zápise posezení nebo cokoliv v Praze s Janou Sašou a snad i s Davidem a tak. A v pondělí! Ách! Stěhuju se na kolej!

A potom už jenom několik dní, kdy přivítám ve svém kouzelném doupěti převzácnou návštěvu z Jamajky:-)

Právě teď cvičím svou trpělivost. Vysvětluju babičce zákony velkých čísel a teorii o tom, proč je sázení na Sportku a podobné pípoviny blbost. Jak je těžké vysvětlovat zákony přírody někomu takovému! Ještěže dokážu na chvíli vypnout... Ale ještě chvíli mi někdo bude vykládat něco o teorii zbožného přání výhry ve Sportce a budu vraždit!

Jo, a nevyhrála jsem turnaj Po stopách vědy ve hře dobyvatel.cz. A to jsem chtěla být první. A byla jsem 87. Z necelých dvou tisíc. Tak nevím, nevím... Příště budu lepší.