Setkání chovanců Píše.cz

Tak trochu jsem dneska večer něco slíbila, a sice napsat článek o tom, co se dělo odpoledne. Pravděpodobně už mi rodičovská dovolená krapánek leze na mozek, a tak jsem se rozhodla, že přijmu odvážnou výzvu Lvice a dorazím na sraz zdejších pacientů.

Ani nevím, jak je možné, že jsem se opravdu odvážila, protože když po sobě čtu některé ze svých keců, případně své poetické pokusy, říkám si, že bych se radši se svými čtenáři osobně setkávat neměla, nicméně víte co. Mozek se vykojí, vychlastá a odhad společenské přijatelnosti se posune někam tam, že když vás nikdo nevidí, je naprosto v pořádku sníst něco, do čeho kouslo vaše dítě. Nebo to, co vaše elfíče hodilo na zem a nebylo to tam déle než deset vteřin.

Tak jsem tedy dorazila do sklepení (jo, sraz byl ve sklepení, kdyby vás to zajímalo) a přisedla k nejdivnější směsce lidí, která se tam nacházela. Chvíli to vypadalo, že budeme všichni způsobně usrkávat Kofolu, Coca Colu, Pepsi a džusík a cudně debatovat o počasí, politice a o tom, jaké má Hrozně Tajná hezké vlasy. Lvice naproti mě vypadala, jako kdyby přemítala, na co se má vymluvit, aby z té party podivných nerdíků nenápadně zmizela, a Mečoun, jak se zdálo, neměl daleko k tomu, aby zahájil rozhovor se svým steakem. Pak se někomu z nás podařilo prolomit ledy a zahájit rozhovor o tom, kdo bere jaké drogy, kde se dají uvařit, nasbírat a podobně, takže trapné ticho se rozplynulo. Dokonce mám matný pocit, že o drogách jsem začala z nějakého důvodu žvanit já, protože to ticho bylo fakt divné a rozpačité, a blbé a společensky nevhodné kecy, díky kterým jsem většinou okamžitě za divného matfyzáka, jsou mou doménou.

Samozřejmě jsme naprosto nehorázně zdrbali úplně všechny, co nedorazili, takže vážení, nenechali jsme na vás nit suchou a budete trpět škytavkou minimálně do Vánoc. Přišli jste opravdu o hodně. Tak třeba o to, že Lvice je ve skutečnosti třináctiletá Španělka, co si vydělává tancováním flamenca, Tlapka je autobusák, co si hraje na učitelku, Hrozně Tajná je osmdesátiletá policajtka v utajení, která tady sbírá informace pro boj s podsvětím, a já jsem ve skutečnosti kluk, co z vás tahá informace k sepsání svého bestselleru, za jehož vydání si koupí vilu v Normandii.

Anebo možná kecám a mluví ze mě ten ethanol, který jsme požili, ale to se nedozvíte, jelikož je to tajné. Nicméně mě jedna jistá debata přivedla na myšlenku, že je dobrý nápad vytvořit takové vtipné balíčky pro případ, že mě srazí autobus, aby je pak někdo rozeslal lidem, které určím. Taková hezká message ze záhrobí, muahahaaha!

A mám dotaz na ty, co dorazili - jak moc se lišily vaše představy těch lidí, co píšou, a lidí, které jste pak viděli? Protože třeba mně Mečoun, Lvice, Hrozně Tajná a Tlapka přišli, že se zase až tak neliší od představy v mojí hlavě, ale ti ostatní už jo. A stává se mi to docela běžně, že si vytvořím nějaký obrázek, jak ten člověk prostě musí vypadat, a on si pak vypadá úplně jinak...