Cesta do práce je pro spoustu lidí, domestikovaných elfů, trpaslíků a jiných humanoidů stresující záležitost.
Zácpy, nabručené obličeje ostatních, ranní vstávání, osolené kafe...
Mně se to ale podařilo vyřešit naprosto královsky. Protože hledání mezer a vymýšlení vylepšení je mým velkým koníčkem, ani cesta do práce neunikla mému úsilí. Těch necelých devět kilometrů jezdím totiž na kole!
Hodná vláda našeho města zprovoznila ten kus cyklostezky, který jí chyběl k dokonalosti, a tak mi už nic nebránilo sednout na mého oře z jakési lehké slitiny a vyzkoušet, jak to vlastně funguje.
Nikdy by mě nenapadlo, že si někdy můžu oblíbit sport, při kterém nemůžu (anebo by to nebylo praktické) mít v ruce meč nebo jinou zbraň. Ale já to kolo prostě žeru!
První část je sice po naší rozbité silnici, takže musím dávat pozor, aby se mi nerozervala pneumatika, nicméně pak... Pak! Další část vede od rybníka, je to dřevěná cesta osvětlená malými oranžovými světýlky, která vypadají jako svíčky. Skoro pokaždé mi ujede rozněžnělé áh, což je něco, co se mi běžně nestává. Minimálně ne takhle expresivně.
Potom stezka vede kolem několika vodních ploch, nad kterými se válí mlha, což sice ve tmě není moc vidět, ale taky je to kouzelné. A poslední část cesty vede Uhříněvsí, která se pomalu probouzí do dalšího zatroubeného dne. Třída Přátelství, která je navzdory svému jménu zdrojem vysokého krevního tlaku a spousty vulgarismů volaných z okének stojících aut. Rozkopané chodníky, které jsou takhle brzo ráno jen moje, a tak se nemusím zabývat nějakým provozem.
Protože jsem v tu chvíli ten proklínaný hajzl, který si jezdí tam, kde se mu to zrovna hodí. Který nemusí stát v ranní zácpě.
Když porovnám tři relevantní způsoby, jak do práce dostat, tak kolo jednoznačně vede: Autem to trvá sice jen patnáct až dvacet minut, ale musí se jet mimo špičku, anebo vesničkami a zadními uličkami. Navíc ještě nemám auto. Vlakem to spolu s cestami na nádraží a z nádraží trvá i víc než hodinu, nicméně to zase není moc závislé na hustotě dopravy. A na kole jsem v práci za půl hodiny, a ještě navíc můžu jet tou hezky osvětlenou cestou. A třeba trochu zhubnout a udělat něco pro své zdraví. Možná z toho v zimě bude nějaký ten skok plavmo i s kolem do potoka, ale jsem přeci udatný a odvážný elf, který se nějakých povětrnostních nepříjemností jen tak nezalekne!
RE: Cesta tmou | tetka | 05. 10. 2020 - 12:47 |
![]() |
sayonara | 05. 10. 2020 - 13:54 |
RE: Cesta tmou | sorellina | 05. 10. 2020 - 20:33 |
RE: Cesta tmou | tlapka | 10. 10. 2020 - 10:45 |
RE: Cesta tmou | rebarbora | 24. 10. 2020 - 13:50 |