WoW sraz, mlha und so...

Zúčastnila jsem se WoWsrazu. Po dlouhém rozmýšlení jsem se přece jenom odvážila navštívit pražské doupě ČVUŤáků a podívat se, jak vypadají koleje Strahov. Tedy přesněji jak vypadají zvenku, zevnitř jsem prozkoumala akorát klub 011. Lidi, které jsem tam objevila, vypadali docela mile. Škoda jen, že jsem musela zmizet před půlnocí...

Nicméně cesta zpět do mého doupěte stála za to. Byla tma a mlha, z té bílé nádhery tu a tam vystupovaly budovy, vypadalo to skoro jako scéna ze strašidelného filmu. Nádhera... Kdybych nemusela ráno vstávat tak brzo, šla bych přes celou Prahu pěšky sama až na kolej, takhle jsem se zamlženým městem kochala jenom hodinku, ale i tak... Tak nějak mě to dostalo do rovnováhy, potřebovala jsem něco temného, opuštěného a prázdného jako cesta na koleje, abych neutrpěla předávkování sluníčkovým optimismem.

Nic proti Heiwi, zdá se býti moc milá, ale v jistých chvílích snesu dlouhodoběji optimismus jenom asi od... Asi čtyř lidí...

A následujícího rána jsem se vypravila do... Tohle bude těžké. Centra pro výzkum veřejného mínění. Ne že bych nějak extrémně tíhla ke společenským vědám, ale inzerovali, že shání jedince, kteří budou vyslýchat ostatní lidi. Neznámé lidi. Fuj. Takže jsem si řekla, že je to ideální příležitost, jak překonat odpor k interakcím s neznámými lidmi a provést drobný výzkum, kterak lidi přesvědčit, aby dělali, co chci. Sice uznávám, že finanční motivace není zrovna z nejvznešenějších pohnutek, ale nenapadá mě žádný jiný důvod, který by mě přiměl k interakci s někým neznámým...

Sociologové nám přednášeli o tom, jak je ohromně důležité dělat sociologické výzkumy, pak nám rozdali netbooky EeePc ASUS a jako dementům nám vysvětlili jejich obsluhu.

Tady tyhle schody, to ukazuje vaše připojení k internetu.

Ale musím uznat, že Akademie věd má styl. Příjemně nás pohostili a účastníkům téměř vnutili cestovné...

A zlatý hřeb odpoledne byla moje výprava do Red Raven, mého oblíbeného gothic shopu s Jilské! Byla jsem si totiž vyzkoušet objednané oblečení. Fialové tričko se zvonovými rukávy a šaty Queen of Darkness, které bohužel byly moc krátké. Asi bych se v nich neodvážila vylézt na ulici, tak jsem si místo nich koupila aspoň mikinu...

Jdu najít novou sérii Dextera. Už se na něj těším asi rok, chybí mi, psychopat jeden. Elle se Samaelem si tady pouštěli začátek druhé série a mimo toho, že se mi po něm začalo znovu stýskat, zjistila jsem také, že Dexter je další seriál, u kterého byla spáchána dabingová genocida. Fakt, nedívejte se na Dextera s dabingem, nestojí to za to. Zvlášť když máte hluboko v hlavě vrytý jeho hlas společně s jeho úsměvem... Usmívá se skoro tak půvabně jako jeden z mých nejmilejších přátel...

Gute Nacht, jdu spát, než začnu psát blbosti...

Budu o nich raději jen vytrvale přemýšlet...