Dámská jízda und so...

Včera jsem okusila kouzlo dámské jízdy - se spolužačkami z gymplu jsme se rozhodly, že bychom mohly spáchat sraz hezčí poloviny 4.A. Míša objevila jednu malou příjemnou vinárnu kdesi ve Strašnicích, tak jsme se tam vypravily.

Víno měli vskutku dobré a levné, takže jsme s Míšou začaly popíjet - Rulandské šedé a Pálavu, fakt dobré a jemné, řekla bych, že to vůbec nespadalo do kategorie "dá sa Pražákům".

Po čtyřech letech jsem viděla taky Páju a i Iveta se objevila. Matematické třídy prostě mají svoje kouzlo... Víc jak 25% holek prostě nemůže nikdy dělat dobrotu.

A zatímco jsme nasávaly, vedle Míšin Michal opravoval FELákům písemky :-)

V lehce (ehm) podnapilém stavu jsme vyprovodili Páju na autobus a vydali se omrknout, kde to vlastně Míšové bydlí.

Postřeh n° 1: Na jumbo se hraje opravdu blbě, když je člověk namol.

Postřeh n° 2: I ve značně změněném stavu jsem schopná psát poměrně složité věty.

Dokonce jsem v jejich kouzelném doupěti i spala, protože po víc než litru vína se mi opravdu nechtělo na hodinovou výpravu Prahou.

Ale opravdu není dobré pít před přednáškou, kterou jsem pak musela zapíchnout...

Postřeh n° 3: Už nebudu pít. V neděli, v pondělí, ve středu a ve čtvrtek večer.

Nicméně ráno (ehm) jsem se dostala na hodinu kytary, něco jsem i zahrála a pak se odebrala na oběd. Jediná příjemná věc v menze byla úžasná společnost u oběda. Což je vlastně hlavní důvod, kvůli kterému tam chodím...

Postřeh n° 4: V menze do rizota dávají podezřelé kousky, které pravděpodobně mají být pokládány za maso, ale ve skutečnosti je to tlusté cosi.