Protože je zkouškové, tak se vzdělávám. Akorát teď zrovna v kultuře.

Spoiler inside!

Fermiho resonance je taková velice zajímavá záležitost. V podstatě divný, nečekaný úkaz, kdy se vám něco s nižší frekvencí zkombinuje a probublá to velice viditelně k frekvencím vyšším. A podobná věc na časoprostorové ose se mi stala teď.

Úspěšně unikám té lednové chorobě, co nade mnou už nějakou dobu visí, i když jsem dneska musela zatáhnout jednu přednášku a jít si lehnout. Ale díky kočičímu drápu, maximální porci kari, co se dalo sníst, a mojí tvrdohlavosti jsem ještě stále relativně v pohodě. A dokonce si pamatuju i některé ze svých snů. Ten dnešní byl zvlášť povedený. Enjoy!

Semestr se se semestrem sešel a Ereandil ještě jednou, teď už naposledy, leží v hromadách učení.

Zabíjení ve jménu Boha, zabíjení ve jménu svobody, zabíjení ve jménu peněz...

Asi tak, že lidé kradou vaši tvorbu. Takže jsem zřejmě slavná.

1047 kilometrů je přibližně tolik, kolik je třeba urazit na cestě z Prahy do Paříže. Necestovala jsem však do sladké Francie, tyhle vánoční kilometry jsem nacestovala pouze v rámci České republiky. A stálo to za to. Nejenom proto, že cestování a s ním spojená změna souřadnic mne nesmírně uspokojuje.

To jsem já!

... hudby si upravte!

A taky mám pokaždé hrozný problém vymyslet kreativní a neotřelý nadpis článku. Ale tohle je dobré.