The Crystal Shard (Magický krystal) je čtvrtou knihou z Drizztových legend.
Spoiler and awesome elf inside!
Tento díl popisuje dobrodružství temného elfa Drizzta a jeho přátel. Pokud chcete vědět, kdo je Drizzt Do'Urden, přečtěte si první tři díly.
Jen tak pro zajímavost jsem si zjistila, co v řeči drowů znamená jméno mého elfa. Drizzt je "neústupný lovec" a Do'Urden "chodci temnotou". Čímž mi R. A. Salvatore udělal trochu čáru přes rozpočet, protože jsem si nakonec musela vyrat jiné příjmení, nechtělo se mi totiž kopírovat jeho postavu. Takže jsem si zvolila jméno Aleanath, což znamená "noble line of the dragons".
Vše začíná nešťastnou shodou náhod, kdy se slabošskému, opravdu jednoduchému a předvídatelnému kouzelnickému učedníkovi podaří zabít svého mistra Morkaie červeného. Netušil však, že byl jenom pěšákem svých o mnoho schopnějších kolegů, kteří ho pak nechali napospas spolehlivé zimě. Nebo to si alespoň mysleli. Ve své smůle měl však Akar Kessel štěstí - našel prastarý magický krystal, Crenshinibon, "ultimátní perverzi" (ultimate perversion :-)), která byla kdy vytvořena. Podobně jako Prsten v Pánovi prstenů má i Crenshinibon vlastní vůli a Akara řádně zmanipuluje. Krystal tráví noci tím způsobem, že Akarovi podsouvá sny o moci a slávě.
Mezitím se na Ten Towns řítí barbarská horda, jejíž útok je odražen jenom díky Drizztovu včasnému varování. Ne že by mu potom byli vděčnější a viděli ho raději. Jeho jedinými přáteli jsou panter Guenhwyvar z astrální sféry, Bruenor, trpasličí král, jeho adoptivní lidská dcera Catti-Brie a půlčík Regis, milovník luxusu a dobrého jídla, který tu a tam něco rád ukradne.
Spojené barbarské kmeny jsou zdecimovány. Po bitvě však Bruenor najde mezi raněnými nepřáteli Wulfgara, mladíka, v jehož očích spatří náznak inteligence, a rozhodne se jej nezabít. Místo toho jej nechá se učit kovářskému řemeslu a dokonce si ho oblíbí. Po pěti letech hrdého barbara posílá k Drizztovi, aby ho naučil zacházet se zbraní, kterou pro něj sám vyrobil - s magickým kladivem jménem Aegis-fang. A Drizzt má nového přítele.
Trpaslíci mají totiž jednu speciální schopnost - během svého života mají možnost vyrobit dokonalou zbraň obdařenou magií. Je to něco na způsob vnuknutí. O zbrani se jim zdá, vědí naprosto přesně, co a jak udělat, ale také vědí, že nikdy v životě nevytvoří nic dokonalejšího. Někomu by se mohlo zdát, že je to prokletí, trpaslíci jsou na tuto záležitost však patřičně hrdí.
Akar Kessel si mezitím pomocí Crenshinibonu podrobuje kmeny orků, zlobrů, goblinů a jiných potvor, aby zaútočil na Ten Towns. Drizzt, jak je jeho dobrým zvykem, opět varuje prostřednictvím Regise mluvčí měst, nicméně ti jsou zaslepeni sezónními boji o vzácný druh pstruha, takže mají jeho varování za intriky. A pak se diví.
Regis, Rumblebelly, jak mu říkají přátelé, je oportunistický půlčík, který má občas až příliš dlouhé prsty. Kdysi dávno ukradl svému nadřízenému rubínový přívěsek, který má kouzelnou moc - jeho pomocí hypnotizuje ostatní. Stačí jenom, aby jeho vyhlídnutá oběť zahlédla třpytivé plochy kamene, podívala se Regisovi do očí, a je zcela v jeho moci. Původní majitel šperku však Regisovým činem nebyl ani trochu potěšen, načež půlčík utíkal, až se dostal do Ten Towns. A jeho útěk před minulostí zdaleka nekončí.
Protože se Wulfgarovi (s Drizztovou asistencí) podaří zabít bílého draka, může vyzvat na souboj stávajícího barbarského krále kmene Losa (Tribe of the Elk) a stává se tak králem sám. S pomocí barbarů, trpaslíků a Drizzta se městům jako zázrakem podaří ustát útok několikatisícové hordy goblinů a podobných mrch. Drizztovi se podaří za pomoci Guenhwyvar a kouzelného scimitaru, který si vzal z dračího pokladu, porazit démona Errtu, který mu za to slíbil náležitou odměnu, až se dostane ze své sféry. Drizzt má tedy sto let klidu.
Všichni přátelé zdárně přežijí a v závěru knihy se Bruenor, Wulfgar, který se vzdal trůnu kvůli dobrodružství v krvi, a Drizzt vydávají hledat Mitrilovou halu, starý domov trpaslíků. A dokonce se k nim přidává i Regis, který ukradl, co neměl, a původní majitel by s ním rád složil účty.
Nedávno jsem si uvědomila, že Drizzt se po celé čtyři knihy pořádně nepřiblížil k žádné ženě. Domnívám se tedy, že Salvatore ho nemá rád a nechává ho záměrně desítky let žít v celibátu. Trochu jsem se bála, že Drizzt bude univerzální klaďas, nicméně zatím si vášnivě užívá bitvy, tak doufám, že se z něj nestane moc velký pacifista.