Dagmar D. Čechová: Nemusíš!

Nemusíte si tuhle knížku kupovat. A když si ji koupíte, ani otevírat ji nemusíte. Můžete... ale nemusíte. Nicméně by to byla chyba.

A protože byste si ji mohli (ale nemuseli) chtít koupit k Vánocům, bude to tentokrát bez spoilerů. Knížka Nemusíš! je totiž moc povedeným dílkem jedné mé píšící kamarádky - Dáši Čechové. Měla jsem tu čest se s jejími texty setkat už dřív, a tak jsem se těšila, až si knížku odnesu domů. Když už mám ten plecháček, že.

Jedná se o společenský román, který by asi neměly číst úplně malé děti, protože ty si zaslouží si ještě chvíli ponechat iluze o mamince, tatínkovi a obecně lidské společnosti, nehledě na to, že by se vás pak mohli ptát, co je to ta píča. Víc čtenářů si najde mezi dámami, i když od něj nechci pány zrazovat, protože i pro ně může mít zajímavé vhledy.

Knížka je na dotek příjemná, na pohled hezká a růžová a na potěžkání navzdory svému úctyhodnému objemu lehká. I když má bezmála čtyři sta stránek, je napsaná velmi čtivě, a i já se svou čtecí morálkou jsem ji přečetla za dva dny. Mám podezření, že se čte sama a já jsem celou dobu pouze obracela stránky.

Jelikož je Dáša zároveň i korektorka a redaktorka, text je na vysoké úrovni, s naprosto zanedbatelným počtem překlepů (asi proto, aby bylo jasné, že knížku psal živý člověk), bez logických a jiných drhnutí, zkrátka takový malý poklad.

Příběh je složený ze dvou paralelně se odehrávajících osudů: mladší Marie a starší Kateřiny. Marie studuje školu, která ji moc netěší, ale chce udělat radost rodičům. Kateřina udatně bojuje za existenci svého manželství, které je vyvanutější než zapomenutá plzeňská dvanáctka. A obě postupně zjišťují, že v jejich životech jsou věci, které prostě dělat nemusí.

Postavy jsou plastické, uvěřitelné, některé sympatické, jiné méně: zkrátka reálné. Když autorka chtěla, aby čtenář nesnášel Karla, přemýšlela jsem, kde mám svou sadu voodoo panenek. Když chtěla, aby mi bylo líto Kateřiny, nemohla jsem nepokračovat dalšími a dalšími kapitolami, abych zjistila, jaký osud jí přichystala.

Konec, který si zjistěte sami, mě také potěšil. Nenacházel se tam jeden jistý element, který mě od velké části literatury odrazuje, takže za mě knížka schytala plný počet bodů.

Shrnutí: Pokud chcete svou knihovnu nebo prostor pod vánočním stromkem obohatit něčím neokoukaným, knížkou, která se zabývá (úspěšným) hledáním sama sebe a tím, že občas prostě nemusíš, běžte k Dáše, kde ke knížce můžete mít nejen slušivý plecháček jako já, ale i hrnek, lepítka z obálky s nápisem Nemusíš! (třeba na to, co nemusíte žehlit, jsou skvělá) nebo záložku.