R. A. Salvatore - Sojourn

Třetí obětí mého nového Kindle Amazon se stala v pořadí třetí kniha ze ságy o temném elfovi Drizztovi. Jako obě předešlé jsem ji četla v angličtině, usoudila jsem totiž, že to bude zajímavější a prospěšnější. A ono ano - dozvěděla jsem se spoustu nových slovíček a četba mě inspirovala k jednomu úžasnému nápadu.

Spoiler and awesome elf inside!

Vyprávění začíná v jeskyni, kde si Drizzt zvyká na ostré sluneční světlo. Po nějaké době se odváží přiblížit se k lidské vesnici a sleduje jednu rodinu. Jakmile však pověrčivý lid spatří drowa, propukne panika a tamější obyvatelé zahájí hon na Drizzta, který jim však hravě uniká. Aby toho nebylo málo, na vesničany si udělají zálusk barghestové, démoni, kteří jsou vysíláni do sféry živých, aby se krmili a sílili. Vyvraždí celou rodinu a narafičí celou věc tak, aby to vypadalo, že masakr má na svědomí Drizzt. Ten, zdrcen smrtí bytostí, které tak rád pozoroval, se vydává zavražděné pomstít a v patách mu je skupina hraničářů s Roddym McGristlem, mužem, jehož pýchu, obličej a psa Drizzt poranil. Hraničáři však záhy zjistí, že Drizzt nikoho nezabil a oba démony zabil, upustí tedy od pronásledování, kromě Roddyho, který se rozhodl Drizzta za každou cenu zabít.

A Drizzt putuje s Plačícími bratry (Weeping fiars), sektou, která věří tomu, že na světě je pouze omezené množství utrpení a pokud si jeho část vezmou na sebe, ostatní pak budou méně trpět. Samozřejmě se najde dostatek lidí, kteří tuto sektu sponzorují. Společně potkají červeného draka a uprchnou z jeho spárů. V Zapomenutých říších (Forgotten Realms) jsou draci poněkud hloupá stvoření, na rozdíl od ostatních světů.

Drizzt mezitím přečkává nečekaně tuhou zimu v jeskyni se svou věrnou společnicí Guenhwyvar, zatímco jej lesní elfové z dálky sledují a pomáhají mu přežít. Drizzt o jejich přítomnosti nemá nejmenší tušení. Na jaře se po menší potyčce s orky spřátelí se slepým hraničářem Montoliem, který jej naučí obecné řeči a komunikaci se zvířaty, a z Drizzta se tak stává hraničář. Po Montoliově smrti se Drizzt musí vydat dál, putuje do Desetiměstí (Ten Towns), sídla vyhnanců, kde se spřátelí s malou Catti-Brie - lidskou dívenkou adoptovanou trpasličím králem. Catti Drizzta navštěvuje i přes zákaz svého otce, který z toho nemá vůbec radost.

Ke štěstí mu však dopomůže neúnavný Roddy McGristle, který v zápalu hledání holčičku ohrozí, Drizzt ji zachrání a její adoptivní tatínek se přestane na nebohého drowa dívat jako na drowa, ale začne jej považovat za přítele.

Kromě barghestů, velkých goblinoidů z astrální říše, se zde poprvé setkáváme s prchlíky či rychlíky (quickling) a gnolly, humanoidně vyhlížejícími psy. Prchlíci jsou malí elfové, kteří jsou, jak už jejich jméno napovídá, neuvěřitelně rychlí. Tephanis, prchlík, kterému patří pár stránek knihy, se snaží dělat všechno proto, aby se mu žilo relativně dobře, a tak příliš nehledí na to, s kým se dá dohromady, což se mu stává osudným. Jeho konec mě obohatil o slovíčko "gory". "Gory" je přídavné jméno a vzniká následovně: Vezměte prchlíka, dejte jej do pytle a s pytlem mlaťte o skálu, dokud vás do bude bavit. Pytel potom bude gory. Třeba krvavý...