Lesk a bída svatého Valentýna

Den svatého Valentýna je svátek konzumu, nezřízeného kupování čokolády, květin, alkoholu, plyšáků a šperků.

Ostatně jako jakýkoliv jiný den. Proč je ale svatému Valentýnu a Vánocům tolik vytýkán konzumní styl, do kterého je uvrhla současná společnost?

Jé, nový iPhone 6, naprosto jiný než můj starý iPhone 5, ten naprosto nutně musím mít.

Yay, šunka o dvě koruny levnější, pojedu přes půl města a koupím jí raději pět kilo, co kdyby náhodou.

No né, Anežka Nulíčková vystavuje tento rok své poprsí v neotřelém svršku naprosto nové a převratné slézové barvy, to si musím koupit!

Vždyť jsou to ale zprávy, na to se musíme koukat, abychom věděli, že voda venku zmrzne a že lidé si kupují kapry.

A hele, tři páry nepoužitelných a hnusných bot za cenu chcíplé rybičky, jestli to nekoupím, ať je ze mě Jar Jar Binks.

Tenhle politik nám zlevní koblihy na jednu korunu, toho budeme volit!

Tohle není konzum? Celý rok společnost konzumuje horem dolem, hltá slevy a sleduje zpravodajství o tom, co která celebrita kupuje za zkrášlovadla. Každý den míjíme billboardy, z kterých na nás shlížejí prsaté krasavice nabízející auta, šperky a spodní prádlo. Mimozemšťan z Alzy je známý tak, že ho každý pozná i v desáté inkarnaci, a při návštěvě supermarketu na nás pro jistotu řvou ještě tamní reproduktory, abychom si opravdu byli jistí, že kupujeme ty nejlevnější rohlíky, ať jich koupíme třeba padesát, protože taková životní šance se zkrátka a dobře prošvihnout nesmí.

Tohle není konzum? V čem se běžný den liší od svatého Valentýna nebo Vánoc? Že toho koupíme víc? Ale no tak. Přiznejme si upřímně, když tu hromadu jídla nekoupíme o Vánocích, tak nám ji vnutí někdo nenápadně během roku, a ještě si budeme chrochtat, jak výhodně jsme nakoupili.

Jestli ono to není tím, že tyhle dny lidem připomínají, že by ke svému každodennímu konzumu by mohli přidat... Já nevím, trochu lásky, přátelství, filosofie, přemýšlení... ? A jak se to vlastně dělá? To se z poprsí dámy z billboardu v těsném topíku slézové barvy nevyčte. A tak zbyde jen mlhavé nutkání, že někde za tím nablýskaným pozlátkem neustálého koloběhu produkce a konzumu je něco podivně znepokojivého.

Samozřejmě pojmenovat to pravým jménem by bylo příliš troufalé. A tak se občanovi, normálnímu slušnému Čechovi řekne: "To víš, to se v tobě hnula správná myšlenka a nelíbí se ti ten odporný americký svátek. Ale ty jsi lepší, ty se místo toho, abys svým blízkým kupoval nějaké nepotřebné krámy, raději podíváš na zprávy. A když už budeš na tom gauči, otevři si k tomu pivo, víš přeci, že byly ve slevě a skoro nic tě nestály."

Takže, milí Valentine and Christmass haters, kteří jste se v tomto popisu poznali - užijte si svůj den nadáváním na konzum, a kdyby vás náhodou svrběla nějaká nebezpečná a buřičská myšlenka, nebojte. Ona zase odejde. A když ne sama, tak jí v tom pomůže vaše kouzelná televizní skříňka, kterou jste si zakoupili na Kontokorent, nebo jak se ta sračka jmenuje.

Já se budu věnovat mému milému, francouzskému vínu, dobrým sýrům, protože mám velice jednoduchý vkus a spokojím se s tím nejlepším, a užiju si krásný den. :-)

Love and kisses and chocolate.

Ereandil out.