Sayonara | 10 věcí, které nechápu (inspired by Impératrice)

Impératrice to tady hezky rozjela s takovými inspirativními články, tak jsem si řekla, že jelikož dětičky spí, taky se pokusím něco podobného spatlat. Viki si totiž včera zapnula televizi, a než jsem ji stihla zase vypnout, zaslechla jsem asi tak dvě minuty Výměny manželek, což bylo velmi výživné.

Tak tedy, co nechápu:

1. Výměnu manželek. Pochopím lidi, co si na tom ujíždí, protože občas je hezké podívat se, jací jsou ostatní loseři a že my na tom nejsme zase tak špatně, protože nikdo nám nemačká hada a podobně. Ale naprosto mi uniká důvod, proč tam chodí ti lidé. Asi za to dostanou nějakých pár tisíc, které nahází do automatů a utratí za chlast a cigára, ale to mi zase jako tak silná motivace nepřijde. A představa, že mi do bytu přijde nějaká guma a hned začne očumovat rohy, načež vzápětí prohlásí "No na to, že maminka má vysokou školu, tak je to teda docela špína, tady ten papírek za gaučem bych doma neměla, to by mě teda můj retardovaný manžel, kterého jsem sbalila při cestování časem někde ve středověku, pořádně hnal. A kde že máte popelníček?"... Tak to je moc.
2. Lidi, co žerou Májku a taveňáky. Požívání dobré francouzské paštiky nebo sýra mi připadá logické. I když ji spolu s dalšími živočišnými věcmi nejím, argument "je to prostě dobré" má logické opodstatnění a v kontextu populace, kde je konzumace živočišných produktů normou, je to očekávatelné. Nicméně naprosto nepochopím tenhle argument od někoho, kdo v jedné ruce třímá nejlevnější rohlík s vrstvou Májky a z druhé k tomu přikusuje trojúhelník Veselé krávy. Jako malá jsem tyhle věci opravdu nesnášela, ve školce a na táborech na to měli totiž nějaký zvlášť podivný fetiš. Jako by nebylo od pohledu jasné, že v Májce je namleté všechno, co se mohlo nachomýtnout v okolí kafilerky, a Veselá kráva je blemc, co se lepí na zuby, jazyk a patro.
3. Sunary v ilegalitě. Jakmile jsem zjistila, že kojit jaksi nebudu a budu se prostě muset smířit s tím, že z mých dětí budou psychopati, asociálové a pravděpodobně i autisti s ADHD, začala jsem si zjišťovat i to, kde sehant rozumný náhradní zdroj. A objevila jsem, že reklama na počáteční mléko pro úplná miminka do půl roku je zakázaná, nesmí se k němu přidávat dárky, ani na něj nesmí být slevové akce. Na jednu stranu je to pochopitelná podpora kojení, protože je super, když si tohle děcka a maminky můžou užít, na druhou stranu je to ale nesmírné pokrytectví vzhledem k tomu, že dopolední vysílání je plné reklam na bonbóny, meníčka z KFC a Měkouše a jiné delikatesy, jejichž existenci bych nejradši dětem zatajila.
4. Přechytralé kolemjdoucí, co mají patent na výchovu. Zvlášť na výchovu mých dětí. Elfíci jsou od začátku horkokrevní, tak je prostě oblékám tak, aby jim to bylo příjemné. Mají tak o jednu vrstvu méně než ostatní děti a jsou spokojení. Méně spokojenosti však vykazují náhodní kolemjdoucí, kteří se neopomenou zeptat, jestli náhodou děťátku není zima. Mám opravdu chuť jim odpovědět něco ve stylu "Ano, samozřejmě, že jim je zima, já totiž chci, aby si uhnaly zápal plic a mohla jsem na nich vyzkoušet experimentální léčbu Savem".
5. Otázku, zda kojím. Pokud se mi dotyčný právě nechystá nalít nějaký chlast, pak je to naprosto irelevantní. Ještě debilnější otázka je, proč nekojím. Asi protože chci, aby z mých dětí byly chcípáci a psychopati a obsadily Rakousko, ne? Není to jasné? 
6. Módu dámských kalhot. Nakupování je zlo. Nesnáším ho. Prostě se brodím haldami oblečení, abych našla jeden konkrétní střih kalhot... A on není! Protože nějaký módní guru usoudil, že všechny ženské prostě letos budou nosit úzké kalhoty, a ty, co jim tyhle poklady dělají ze zadku debilní křivky, se prostě musí naučit šít. Pánové si prostě v případě potřeby zajdou na svoje oblíbené místo, naberou tři kousky a jdou po pěti minutách domů, ale dámy musí trpět...
7. Růžovou daň. Další podobná věc jako móda je růžová daň. To znamená, že vlastníte-li vagínu, zaplatíte si víc nejen za oblečení, boty a kosmetiku, ale také za kadeřníka, a to i když máte krátké vlasy a stejný účes jako váš šéf. A když konečně někoho napadne, že by ty ceny mohl srovnat, neudělá to tak, že by dámy s krátkými vlasy platily míň, ale naopak, všichni platí víc. Ale jo. Vlastně to chápu. Na čem jde vydělat v mezích zákona, to se realizuje. Ale asi začnu říkat, že jsem chlap a komukoliv, kdo se pokusí mi tvrdit opak, omlátím o hlavu genderovou diskriminaci. Nebo ho přejedu kočárkem.
8. Nudné dospělé. Na děti jsem se poměrně těšila i z toho důvodu, že budu moct dělat kraviny a výtržnosti na veřejnosti. Takže mě docela zaráží, kolik existuje rodičů, co se tváří děsně pohoršeně, když dítě chce být dítě a chce s nimi dělat kraviny. Vždyť to je právě super, ne? Kdy jindy si může člověk dát závod na ulici a smát se u toho jako dement?
9. Unboxing videa. Jo, dobře, dorazil ti balíček. Jo, tak ho asi otevřeš, to dějový zvrat, co? And what's in the box? What's in the box? Jé, to co sis objednala, no to bych opravdu nečekala, já jsem se vážně těšila, že vytáhneš hlavu sériového vraha nebo genitálie Theona Greyjoye. No, možná příště.
10. Proč ČOI zaměstnává lidi, co neumí anglicky. Jednou jsem se dostala k vytváření posteru o takových těch gumičkách, z kterých se pletly náramky a v některých se našly ftaláty. Někdo na poster do zdrojů dal stránku TV Hovna Nova, a jelikož citovat bulvár na mě není dostatečně classy, šla jsem po originálním zdroji, až jsem ho nakonec přece jen našla. Nebudu vás napínat, ČOI celou dobu měřila úplně něco jiného, než co ty ftaláty skutečně obsahovalo. Nebyly to ty gumičky, ale takové ty blbosti, co se na ně dají připnout a jsou z úplně jiného materiálu. Takže necitujte bulvár a ověřujte si všechno u původního zdroje a proboha, když někoho zaměstváváte a má překládat texty, na kterých se zakládají měření za nevím kolik peněz, zkuste si ověřit, že ten člověk umí aspoň anglicky.
11. Bonus: Lidi, co vyžadují vykání na Facebooku a jiných sociálních sítích. Jistě, věk je neodpiratelná zásluha, která se dá použít jako ultimátní argument v jakékoliv diskusi, i když dotyčný má pouze vysokou školu života nebo pracuje ve společnosti "mateřská, ale určitě né dovolená", nicméně vyžadovat etiketu podle Špačka zrovna na Facebooku je dosti uhozené. Zvlášť když má dotyčný na profilovce nějaké roztomilé zvířátko nebo Homera Simpsona. To je něco podobného, jako kdybyste vyžadovali vykání od lidí... Třeba na Tolkienconu nebo podobné akci. 

To by bylo pro dnešek všechno a já si jdu zase hrát s dětičkami.

Ereandil out.