Už jste potkali opičí zombie? Nebo psa, co s vámi telepaticky komunikoval? Ne? Tak v tom případě nechodíte na ta správná místa. Do mé hlavy.

Dnes se mi zdál zvláštní sen. Možná jich bylo víc, ale zapamatovala jsem si jenom jeden.

Evidentně mi stále hrabe, z čehož má mé milé čtenářstvo jistojistě radost! Ještě bych mohla začít psát politicky laděné články a to by už bylo vážně špatné.

Jelikož zřejmě víc jak tři sny v paměti dlouhodobě neudržím, musím je sepsat. A tyhle opravdu stojí za to!

Est vraiment plaisant. Opravdu. Na chvíli jsem si dovolila odložit všemožné školní povinnosti a rozhodla jsem se trochu si užít vánoční pohodu.

Jak jistě všichni víte, 21. 12. 2012 nastává "konec světa".

Dnes ráno jsem dostala email od mamky. Jednu z těch úsměvných, fyzikálně nekonzistentních zpráv...

Na přání svých kolegů kendistů jsem si konečně udělala chvilku času, sebrala Toma, foťák a svou ohromně nebezpečnou zbraň a vyrazili jsme před koleje. Zrovna bylo slunečno, tedy počasí pro focení ideální.

Kde jsou mystické mlhy v ulicích, které halí domy a dodávají podzimu tajemný ráz? A kde je vichr, který zdvihá suché listí, které potom s tichým šepotem padá na promrzlou zem? Možná poslouchám moc severské hudby, ale idea obskurně vyhlížejícího podzimu, z kterého na každého běžného člověka padne splín a tíseň a já si jej užívám po svém, se mi moc zamlouvá a takové špinavé cosi mě opravdu neuspokojuje.

Filosofická nálada a chvíle, kdy se mohu schovat v temném koutě čajovny, dělá svoje.